Souhlasíte s tím, že nezáleží na množství jídla, ale spíše na množství živin?

Nesouhlasím. A tak jak je otázka položena, tak to nedává smysl. Jde o to, že živočichové potřebují určitou skladbu, teplotu, tuhost, konzistenci, … – aby mohl fungovat dobře celý trávicí systém. Proto nestačí jen živiny a lidé na kapačkách strádají. Samozřejmě evolucí se dá přivyknout na cokoli. Ale v současnosti má většina populace nejrůznější obtíže způsobené špatnou stravou. Pokud člověk sní správné množství živin, ale nesprávnou potravu, pak může inklinovat například k přejídání (pocit, že je potřeba něco dále sníst), může špatně vstřebávat ony živiny (nesprávná potřeba znamená špatný příjem i kdyby živin bylo sebevíce), vede k onemocněním jako průjem, nevolnost, … Takže strava se absolutně nerovná živinám. A to se nebavím o společenské stránce – psychologii, kde stravování bývá v kulturách od 27 % do 60 % základem sociálních interakcí. Špatné stravování vždy vede k poruchám a strádání. Například kašovitá, ne-li tekutá strava vždy vede ke ztrátám kostní hmoty a vitamínů. (Podávaná dlouhodobě samozřejmě.) Potrava nejsou jen živiny – ani omylem.

Otázka je nevhodně položena.
Z 1 kg těchto (viz. odkaz) výživných potravin bych zašla hlady a chyběly by mi
jiné (tuky, bílkoviny)..
https://www.le­takomat.cz/blog/4-vyzivne-potraviny/
Důležitá je vhodná skladba jídelníčku, týdenní/denní dávka potřebných vitamínů,
minerálů.
Vhodně zvolená „průměrná strava“ mi může při 2 kg hmotnosti dát více, než 1 kg živin.
Co je podle Vás „průměrné jídlo“?

… jím, protože mi chutná, a to je jediná podmínka při výběru jídla …