Souhlasíte s tím, že by člověk neměl nikdy zoufat, protože je možné, že ty nejkrásnější dny života mohou teprve přijít?

Souhlasím, ale ne bezvýhradně. Někdy je třeba si říci „lepší to už nikdy nebude“.
Například v případě nevyléčitelné nemoci. Být trošku skeptik není nikdy na škodu, ten už se jen tak nezklame. Ale přece jen se někdy stanou „zázraky“, to je potom radosti!

Mně snad nepřestanou fascinovat ti lidé, kteří okolo sebe nešetří moudry a radami o tom, co je či není správné, co je lepší, co horší, co krásné, co škaredé, co vhodné, co nevhodné, kdy jsme vychováni a naopak, kdy zoufat a kdy ne, co je skutečné a co fikce… NEPŘESTANOU MI TITO ZNALCI FASCINOVAT!!! D;

No JISTĚ, že nemáš ZOUFAT. A zároveň se také nemáš TĚŠIT! Protože URČITĚ NENÍ špatně, ani dobře. A ani včera nebylo. A zítra také nebude! Prostě máš v otázce smolíka- nemáš a ani nikdo z odpovídajících nemá k dispozici žádné nástroje srovnávání!
Nějak konkrétně žil's a později máš na celou věc třeba i názor. Proč ne. Ovšem WHO CARE?
Dokonce si můžeme dovolit sami i hádat, jak jsme žili. Dokonce tyto vlastní dohady můžeme i sepsat a dokonce i ZVEŘEJNIT. A v tom nám nebrání vůbec nic. No problemo! (;

Nesouhlasím. Člověk by neměl sám sebe klamat a namlouvat si nesmysly. Když jsem nasraný, tak jsem nasraný. Dát citům volný průchod. Všechno pak přejde samo.

Vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas:
Je čas rodit se a čas umírat,
čas sázet a čas sadbu vytrhat,
čas zabíjet a čas uzdravovat,
čas bořit a čas budovat,
čas plakat a čas se smát,
čas rmoutit se a čas tancovat,
čas házet kamení a čas kamení sbírat,
čas objímat a čas objímání zanechat,
čas hledat a čas pozbývat,
čas chovat a čas odmítat,
čas trhat a čas sešívat,
čas mlčet a čas povídat,
čas milovat a čas nenávidět,
čas boje a čas pokoje.

viz https://www.bi­blegateway.com/pas­sage/?search=Ka­zatel+3&versi­on=B21