Setkal jsem se s ní osobně. Jako dítě jsem byl přesvědčen o tom, že přirozeností lidí je být na sebe hodní a opačnou možnost jsem si vůbec nedovedl představit, takže, když na mě byli ostatní zlí, nerozuměl jsem tomu a hledal v tom nějaký jejich skrytý dobrý úmysl… Bál jsem se o tom mluvit s rodiči, takže to dlouho vůbec nevěděli. Na dlouhou dobu jsem z toho měl traumata – vlastně až do dospělosti a to z toho hrozného zjištění, že lidé dokážou být zlí jen tak pro nic za nic. Myslím, že je důležité dítě přesvědčit, aby se bránilo. Řekl bych, že je v téhle společnosti bohužel nutné používat stejné zbraně, i když „jen“ k obraně.
0 Nominace Nahlásit |
ne-žádné nemám
já osobně tedy ne, ale nevím, jestli se počítá, že se mnou v jednu
chvíli nikdo nekamarádil
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek