S kterým dalším tvrzením ve článku nesouhlasíte?

Nesouhlasím s celým. Podobné, populistické, tendenční články nemají žádnou hodnotu. Jde pouze o to jak oblbnout lidi a nebo se zalíbit těm nahoře. Všichni víme, jak je statistika zkreslující. Všichni se mají dobře podle průměrného platu. Mělo by být v článku i uvedeno kolik běžných pracujících ve fabrikách a kolik důchodců dosahuje na průměrný příjem.

Je zapotřebí mladoše nabudit jaká byla nouze, rovněž je zapotřebí také připomenout, že před sto lety se převážně cestovalo s koňským povozem a chodilo se do lesa na šišky, rovněž byl nedostatek čínského kvalitního zboží a Československo nemělo žádné dálnice, cyklostesky, eurodotace a.p..

Takovéto porovnání si strčte za klobouk.

Do porovnání dejte : na př.

• ceny družstevních bytů a nájmů a státních nájmů!!!
• nenávratné „půjčky“ na výstavbu nových domků, či družstevních podílů
• novomanželské" půjčky"
• učební pomůcky a učebnice zdarma
• „dělnické“ jízdné
• již jsem psal o dotacích do dětského oblečení
• a desítky dalších komodit dotovaných státem

Toto a další desítky výhod poskytovaných státem všem!!! si nezapomeňte zahrnout do porovnávání.

S obsahem článku lze bez nějakých podstatných výhrad souhlasit. Jeho vadou je, že nynější stav srovnává s dobou těsně před revolucí. Naopak ze židle mě zvedají názory a vyjádření Mosoje. Jsme asi spolu stejně staří, ale na rozdíl ode mě zřejmě neprožil ani:

• éru kolektivizace zemědělství kdy nejen naše rodina dobrovolně/povinně přišla o celé hospodářství /stroje, zvířata, chlévy/. Přitom otec už v padesátých létech používal samovaz, výfukovou řezačku apod., a ve stájích měla zvířata k dispozici napáječky
• dobu kdy coby vykořisťovatel dvou učňů přišel o celou živnost vč. prodejny /mistr řeznický a uzenářský/,
• už vůbec nepocítil vůli proletářů, že jsem v roce 1964 musel výlučně jít studovat zemědělskou technickou školu a po jejím dokončení /ekonomika zemědělství/ mně bylo nabídnuto místo závozníka na traktoru,
• důsledek mé mladické naivity kdy jsem na jaře 1968 vlezl ke komunistům a v roce 1970 si nechal zrušit členství. O tomto počinu měly v životopise poznámku s vykřičníkem ještě obě naše dcery.

Proti jeho zmiňovaným výhodám za držhubné pak připomínám např. téměř 250 poprav politických vězňů a smrt dvou mladých lidí z rukou milicionářů 21. srpna 1969 v Brně.