Avatar uživatele
dynamic

Používají se v dnešních procesorech spíše architektura RISC nebo Cisc?

Používají se v dnešních procesorech spíše architektura RISC nebo Cisc?

Zajímavá 0 před 3469 dny Sledovat Nahlásit



Odpovědi
Avatar uživatele
Tazman

Obě architektury se plně využívají. Otázkou je spíše „Která architektura je na co vhodnější“.

RISC architektury se používají většinou pro energeticky nízko-náročná zařízení. Tzv. Embedded zařízení. Mobily, tablety, různá chytrá zařízení (pračky, bezpečnostní systémy či domácí systémy (zhasínání světel atd.) ale též pro satelity, servery atd.).

CISC se používá převážně u zařízení, kde je potřeba výpočetní výkon – něco jako hrubá síla za málo peněz. Superpočítače (některé jsou ovšem i na RISC architektuře), CAD (všeobecně projektování) a díky některým vlastnostem (které však RISC také přejímá) je i oblast REAL-TIME.

Vlastně nelze říci, která architektura je lepší. Pouze lze (teoreticky) určit, která architektura je na co vhodná.

Ale k tvé otázce:
Dnešní procesory jsou (už hodně dávno) hybridní. Například nejznámější zástupce RISC procesorů – od společnosti ARM – jsou sice rádoby RISC, ale jelikož v sobě mají instrukce typu NEON, což jsou vlastně instrukce vytvořeny právě kvůli hustotě kódu, nelze tvrdit, že ARM procesory jsou POUZE RISC. Jsou prostě tak trochu i CISC.

Obráceně pak, už v dobách Intel Pentium procesorů přišel Intel s myšlenkou „mikrokódu“. Laicky: Každá instrukce je vlastně rozložena na mikrokód, který je hluboko uvnitř procesoru vnímán v pevné délce = toto je právě RISC princip.

Laicky řečeno:
RISC = Všechny instrukce stejně dlouhé
CISC = Některé instukce jsou krátké, jiná zase dlouhé

RISC = Každá instrukce je buď 32bit (4 byty) nebo 64bit (8 bytů dlouhá)
CISC = Instrukce jsou 16bit (2 byty), 32bit (4 byty) a nebo 64bit (8 bytů dlouhé)

Jak jsem však už výše popsal, RISC procesory si občas pomáhají principy z CISC a obráceně CISC procesory jsou de-facto (nebrat doslovně) RISC jádro, které zpracovává CISC instrukce.

Obě architektury mají své výhody i nevýhody. Proto se z nich postupně stávají jakési „hybridy“.

Ještě dodatek: A ani tzv. Endianita už v dnešním světě moc neznamená. 🙂 Obě architektury mají speciální instrukce, které řeší problémy s Endianitou (little end, big end = způsob zápisu čísla v paměti).

Takže ještě jednou, abych vše uzavřel a zodpověděl (z mého úhlu) korektně tvůj dotaz:

ANI JEDNA z architektur nemá převahu v dnešních procesorech. A nebo OBĚ? 😁

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek
Zajímavé otázky v kategorii Počítače a internet