Odpoveď byla označena jako užitečná

Já osobně, ve všech diskusích na toto téma, radikálně odděluji inteligenci a schopnost vzdělávání a dosažené vzdělání.
Je to zřejmě v chápání těchto dvou pojmů.
V životě jsem poznal mnoho lidí, s nižším vzděláním, ale „přirozeně“ inteligentních a na druhé straně také mnoho lidí s vysokým vzděláním, ale s ubohou inteligencí.
Vzdělávání určitě souvisí se schopností si snadno a dobře (třeba i krátkodobě) pamatovat.
A, podle mého názoru, inteligence je spíše schopnost, naučené a i jinak získané vědomosti, uplatňovat v životě.
A nejen co se týče práce, ale i co se týče komunikace, vztahů a chování.
Bohužel, testy inteligence vychází pouze ze schopnosti si pamatovat.
A tak jsem poznal lidi, kteří měli vysoké školy, ale schopnost, naučené a získané vědomosti uplatňovat a aplikovat je v praxi, a nakonec i to ostatní, co zahrnuji do pojmu inteligence, byla ubohá.
A naopak jsem poznal lidi „pouze“ vyučené, jejichž pracovní schopnosti a přístup k řešení problémů a vše spojené s inteligencí, podle mých měřítek, byly na daleko větší úrovni.
A k bodům dotazu:
ad.1. Vzdělaný ještě neznamená, že je i moudrý. Moudrost je úzce svázaná s inteligencí a životními zkušenostmi. Proto moudrými byli vždy lidé starší.
ad.2. Ano, co se týče vzdělanosti, možné by to bylo. Ale viz předcházející názor, nebylo by to, pro některé, pouze samoúčelné a pro praxi zbytečné?
ad.3. „Škola života“ není o vzdělání, ale je spíše o té inteligenci a moudrosti. A moudrý člověk se nechlubí.

1 – Vzdelanie nedokáže nahradiť inteligenciu, ale v spojení vzdelania a inteligencie dokážete aj stôl umiestniť na vhodné miesto.
Drap sa mýli, ak si myslí, že múdrosti sa nedá naučiť… Práve v spojení inteligencie, životných skúseností a vedomostí sa prirodzenou cestou človek učí múdrosti, otázkou je, samotné využívanie tejto múdrosti..
2 – Tých super/hyper univeztity predsa je na svete dosť, aj keď to pred názvom nemajú napísané. Univerzity medzi sebou neustále súťažia o prestíž, svetové meno, o prvenstvo medzi univerzitami. Ak ste nechodili na takúto superhyper univerzitu ani nie ste človek (hodný zastávať meno absolventa univerzity svetového významu, z pohľadu ich absolventov).
3 – škola života má veľa odborov – napríklad prežitie v dnešnej civilizácii, prežitie v krízových situáciách, prežitie prvých lások, život v manželstve, obor bezdomovectva, ale aj mnoho ďalších. Človek sa v škole života učí celý život.

Upravil/a: led

Myslím, že obráceně to nefunguje. I když je to divné, tak dosažené vzdělání nebývá dost často v úměře s moudrostí. Moudrost se nedá zřejmě naučit, ale vzděláním ji lze podpořit. Super a hyper university by mohly pozvednout vzdělanost, ale pouze tu papírovou, která by nikomu nic nepřinesla. Prokazují to i popřevratové vize, zvýšení vzdělanosti, kdy téměř každý bude mít maturitu. Skutečnost je taková, že máme spoustu maturantů, jejichž znalosti by před padesáti léty nestačily na přijetí na střední školu, naopak nám chybí řemeslníci, kteří by dokázali zvládat svou práci.
Myslím, že školu života nelze ani dost dobře úspěšně studovat po jednotlivých oborech a chápat ji jako celek. Moudrý člověk také školu života nikdy nedokončí, ale má to jako celoživotní vzdělávání. Bohužel ani škola života, jak můžeme vidět u některých dříve narozených, vždy nedosáhne kýžené moudrosti.

Upravil/a: quentos

Přirozená inteligence je vždycky fajn, ale bez patřičného vzdělání takový člověk nemůže dělat odbornou práci. Naopak je známo spousta prudce inteligentních a vzdělaných odborníků, ale srážka s nimi je hotová katastrofa…

Upravil/a: Kepler

Pravda je to jen do určité míry. Např. lze dost těžko předpokládat, že nevzdělaný človk s přirozenou inteligencí jen tak odvodí např. Gaussovu základní větu algebry. Neříkám, že to není možné, ale to by se jednalo o dost nepřirozenou, přímo závratně geniální inteligenci (jakou měl Gauss).

Vzdělanost zajisté vytváří předpoklady k získání vyšší moudrosti, nicméně není to podmínkou. Moudrost bych odvozoval od životních zkušeností a schopnosti se z nich poučit.

Vzdělání může nahradit nedostatek přirozené inteligence, ale také jen do určité míry. Však už každý jistě viděl nejednoho vysokoškolsky vzdělaného s odpuštěním debila, který dokáže memorovat naučené poznatky, jakmile ale dojde k jejich využití v praxi, je to bída a zoufalství.

Ano. Přirozená inteligence nahradí často nedostatek vzdělání. Př.: Naprostá většina rodinných domků je u nás stavěna svépomocí.
Druhá část otázky platí také. I méně inteligentní člověk dosáhne dobrých výsledků vzděláním a pílí. Známe ze školních lavic.
Počet vzdělaných neroste. Změnilo se jen označení určité úrovně vědomostí. Rozložení IQ v populaci je trvale stejné, nemůže tedy ani narůstat počet moudrých.
Ze stejného důvodu nemohou být super/hyper univerzity. Nejsou lidi.
Školu života bych přirovnal ke gymnáziu.