ale říká, jen je to starší / knižnější

Výraz „žel“ není bohužel odvozený od příslovce bohužel, i když to tak vypadá.

Výraz žel je staročeský a znamená míti bolest, ale duševní, zatímco žal = smutek na někým zemřelým (původ žal = hrob, náhrobek).

Jinak tvar žel, který se užívá dnes, je citoslovce vyjadřující politování., je starší a původní, i když dnes se tak nepociťuje.

Dnes jsou zastaralé výrazy žel: 1. podstatné jméno = lítost, smutek, žal, žalost. 2. příslovce – ve spojení. neosobním. je žel (komu koho n. čeho) zast. a bás. někdo má lítost, útrpnost s někým n. něčím, někomu je líto někoho n. něčeho.

Staročeské podst. jméno díky lze chápat tak, že za dobou službu nebo dar, který není možné oplatit, je třeba projevit uznání, slovní dík. Takže se děkovalo i bohu např. za to, že se nám něco povedlo či jsem se uzdravili..

Takže opět je podst. jméno dík(y) původní.

Bohudíky(y) = příslovce, stejně jako proboha (probůh) vzniklo ze spojení na bozě, po bozě ve významu vše konati, tzn. za pomoci boha, nebo pro boha. Podle toho vzniklo i protikladné žel bohu (bohužel) bohdá – vše konáme, ale nepodařilo se.

Prý zaprášený a zastaralý etymologický slovník z r. 2009

Ale žel se taky říká, občas to slýchávám. Jen je oblíbenější bohužel.

Ano říká se to. I já to občas rád použiji, dokonce i v mluveném slově, ne jen v písemném projevu. Mám rád tyto staré krásné výrazy :)

Já říkám většinou žel. ;)

To je ze staré doby, kdy Češi byli věřící