Ad ivzez,

jde o dotaz na původ příjmení u nás, nikoliv v Německu.

D. Moldanová upřednostňuje původ od zkráceného jména světce Gottharda, jemuž bylo u nás zasvěceno několik chrámú. I když v úvodu knihy M. zmiňuje, že bere ty nejpravděpodobnější varianty.

Dívala jsem se do německého zdroje, kde u jména původu není zmínka o Gotthradovi.. Jenže jde o příjmení v němčině, nikoliv v češtině.

Že by se tak D. Moldanová mýlila?

Gotthard
Byl to německý duchovní, ale měl vztah k Čechám.

http://www.gum­midek.estranky­.cz/clanky/bro­po.html

Podle mne nelze vývoj příjmení u nás oddělit od německého vývoje. Jméno Gothard se na našem území po určitou dobu patrně používalo, ale podle mne ne tak dlouho, aby se z něj nezávisle na vývoji v Německu vyvinulo příjmení Götz.

Jako mnohem pravděpodobnější se mi jeví převzetí z němčiny (Němci se ženili s Češkami, jež při sňatku přijímaly německé příjmení.)

Nezdá se mi moc pravděpodobné, aby se v Německu
i u nás vyvinulo příjmení Götz z dvou křestních jmen.

[Já paní Moladnovou nekritizuji, jenom by mne zajímaly
podklady, z nichž vycházela. Neměla byste nějaký odkaz?
(Knihu nemám.)]

Mám knihu, zřejmě na netu nebude.

Jak jsem doplnila k odpovědi, M. uvádí zdroje čerpání, samozřejmě obecně. Nevylučuje, že to nemůžr být jinak.

Třeba u Poláků je vidět, že přípouštějí jiné varianty jmen, které začínají na Gott.

--
https://www.go­ogle.cz/search?q=E­tymologie+Nachna­men+Graf&ie=utf-8&oe=utf-8&gws_rd=cr&e­i=FdVVVqy7Goi0sQHZy5SQDw
Graf v češtině – z německého Graf ´hrabě. U příjmení židovského původu z harob = pedříkávač modliteb,
–
https://de.wi­kipedia.org/wi­ki/Gruber_%28Fa­milienname%29
Gruber, Grúber – kromě německho pojmenování pro jámu, ddů, lom zmiňuje původ z něm. slož. Sandgrube =´pískovna.
Z velmi častého MJ na územích obývaném Němci. Stejně Grubl, Grubner, Grubhofer.
–
Rott, Roth – shoda – červený; Nebo z MJ v Bavorsku: Roth 11×; ve středoněm. nářečí – obecné jméno Rot, rote = paseka,, klučenina, někdy za české rod a rota.
atd.
--

Nejsem odborník na jména, začala jsem se o ně zajímat poměrně nedávno. Ale mám cit pro němčinu i češtinu (částečně pro pár dalších jazyků) a v řadě jmen i příjmení cítím (vnímám) jejich původ jinak, než uvádí (nejen) Moldanová…
___

Vyhledala jsem si v internetu pár kapitol od Dobravy Moldanové, v nichž podle mne dost násilně (někde i chybně) uvádí a zdůvodňuje původ některých příjmení.

Např. u příjmení Valuch, Valouch, … je podle mne mnohem pravděpodobnější odvození od slova Vlach (dřívější označení Itala) než od křestního jména Valentin…

Příjmení Karlach je podle mne odvozeno spíše od německého jména Karl než od českého Karel…

Jméno Pech bych neodvozovala od jména Petr, mohlo by jít o převzetí z němčiny (Pech) nebo o překlad českého „smůla“ do němčiny (překlady českých jmen do němčiny nebo latiny bývaly při pořizování různých úředních zápisů poměrně časté).

Příjmení Vaněk by snad (?) mohlo být odvozeno od jména Václav, ale u příjmení Vanko, Vanke, Vachek jsem na vážkách (viz německé Wange a Wache), …

{viz http://www.prij­meni.cz/intro­duction.php?chap­ter=4 }
___

Jméno Götz je německé (německého původu), nevyvinulo se u nás. [Nevěřím, že se u nás vyvinulo příjmení Götz z německého jména Gotthard.] Pokud by v našem prostředí došlo k nějakému vývoji jména Götz, bylo by patrně počeštěno (pak by přicházely v úvahu tvary Getz, Ketz, Gec, Kec apod.)
___

Používání jmen a příjmení se u nás vyvíjelo stejně jako v ostatních jazycích (a v ostatních evropských zemích) – souběžně s jinými jazyky. Dovozovat „za každou cenu“ český původ jmen, která mají v základu cizí jazyk podle mne není správné.
___

Němci ani Rakušané nevydávají česká jména za německá, klidně píší o českých jménech (nebo příjmeních) v Rakousku, ve Vídni nebo v Německu.
___

Pár odkazů:
Josef Beneš (otec D. Moldanové):
O německých příjmeních Čechů
http://rodopisna-revue-online.tode.cz/clan­ky-obory/benes.pdf (formát PDF, 38 kB)

Jana Pleskalová: Vlastní jména osobní v češtině
http://www.pdfkni­hy.maxzone.eu/bo­oks/jine/vlas­tni_jmena_osob­ni_v_cestine.pdf (formát PDF, 852 kB)

Diplomová práce Ivety Hlaváčové:
Odraz česko-rakouských vztahů v příjmeních
https://theses­.cz/id/jchquw/31986-959093833.pdf
(formát PDF, 3123 kB)
___

A na závěr jedna perlička: Gesellschaft für deutsche Sprache (GfdS, Společnost pro německý jazyk) každý rok vybírá/volí slova roku. V roce 2014 se na třetím místě umístila pěkná slovní hříčka Götzseidank (a pak že Němci nemají smysl pro humor).
http://gfds.de/wort-des-jahres-2014/

Ad ivzez,

německou etymologii neznám, jen se k ní dostanu přes češtinu, pokud potřebuji. Ale opravdu jsou rozdíly mezi přijetím slov do češtiny z cizího jazyka, nejen němčiny. Základem bývá starší němčina – etymolgové zpravidla rozlišují původ i podle oblastí užívání jazyka.

Vím, že otec Moldanové se zabýval původem německých příjmení, M. zmiňuje jen některá.

Ale vzhledem k tomu, že třeba Poláci neuvádějí konkrétní německé příjmení, chápou původ podle svých historických okolností, Moldanova podle světce atd… Netvrdím, že nemá pravdu, viděla to tak, jak viděla.
I když obecně připouští, že může existovat jiná variantu. Ale u Gótze žádné jiné jméno neuvádí.

Mám 3 etymologické slovníky, ten nejnovější od Rejzka má někdy trochu pohled než jeho předchůdci. Takže i zde se objevují rozdíly.

Stejně jako u rozborů textu – připomínám si slova jednoho básníka, který odpověděl: Může to tak být. Studenti se ho totiž ptali, zda chápou správně jeho verše.

Při rozboru to zmínila naše češtinářka. Je samozřejmě, že když jde o hrušky, není možná psát o jablcích.

My dvě to nevyřešíme, máme každá jiný názor, jasné je jen to, že základem byl Gott, k němuž se v češtině připojilo se -z a přehláska a v e.

Shodneme se pouze v, tom, že základem bylo německé slovo Gott.

I v českých a slovanských jménech se v různých podobách (tvarech) objevuje slovo Bůh (Bohumil, Bohumír, Bohuslav, Božidara, …), ale nevybavuji si žádné příjmení.

Německé slovo Gott se u nás v příjmeních objevuje. Může stát samotné (Karel Gott); v původní podobě (Gott) nebo počeštěné (Kott, Kot, Kotík, …) Setkala jsem se i s příjmením Kotz a Koc (obě jsou podle mne odvozena od německých jmen/slov Götz/Goetz/Götze).
______

J. Beneš rozlišuje mezi jmény/příjmeními vzniklými (případně odvozenými) německými jazykovými prostředky (tato jména považuje za německá) a slovy (jmény), která byla do češtiny převzata dříve a z nichž se časem některá začala používat jako příjmení (ta už nepovažuje za čistě německá).

Přehlasované o „ö“ a koncovka „tz“ [dnes se píše „t“ a „z“, ale ještě v 1. pol. 20. stol. (rok změny z hlavy nevím) to byla dvojhláska] jsou – pokud vím – německé jazykotvorné prostředky…

Přehlásku by podle mne čeština spíše odebrala, ledaže by šlo o chybu při zápisu (německý nebo rakouský úředník mohl místo o napsat ö, nebo místo tt tz, chyba se pak mohla přenášet dál. Ovšem chybu/y podle mne nelze považovat za české jazykotvorné prostředky.

[Podle mne je mnohem pravděpodobnější, že se jméno Götz do Čech dostalo spolu s německými kolonisty, kteří zde zakládali rodiny. Jměno se v nezměněné podobě (bez počeštění ? odstranění přehlásky nebo změny „ö“ v „e“ a záměny „tz“, jež se vyslovuje jako „c“, za (nebo přepisu na) „c“ zachovalo dodnes. Jen jsme je (časem) začali skloňovat jako české jméno…]

Je jasné, že to zde nevyřešíme. (Bez přístupu k pramenům ani nemůžeme.)

Přesto Vás požádám o příklady přehlásek a německé dvojhlásky „tz“ v českém tvarosloví (příklady použití jako českých jazykotvorných prostředků). Uvítala bych i odkaz, kde bych se mohla dozvědět více.

Pokusím se něco vyhledat. Až budu mít, ozvu se.

Ale omlouvám se, ty moje nešťastné překlepy. Moje poslední věta.

V příjmení se nezměnila hláska a v e, ale ö v e myslím v oblati pravopisu.

Je pravda, že často udělali chybu písaři, jindy psali nečitelně, takže se objevují různé variant příjmení.

„Znaczenie/pochod­zenie nazwiska: Gotz – od niemieckich nazw osobowych Gotz, Götz, Göz, Götsch, te od imion na Got-.“

Polská etymologie připouští původ od různých jmen začínajících na Gott-, takže to nemusí být jen Gottfried ale i další zkrácená jména.

Ad Agneta, máč pravdu v souvislosti s němčinou. Jenže je často význanový rozdíl mezi původním významem slova, příjmením a jeho převzetím do jiného jazyka. Záleží také na době převzetí.

U nás Götz význam kladný, ale dívala jsem se do německého zdroje, takže jsou dva – samozřejmě z pohledu etymologie. I ten hanlivý, jak jsi uvedla.

1. pojmenování pohanského boha (z pohledu monoteistických náboženství); falešný bůh (hanlivý)
2. obraz Boha – idol, modla. předmět, který je uctíván

https://www.go­ogle.cz/search?q=e­tymologie+G%C3%B6tz&­ie=utf-8&oe=utf-8&gws_rd=cr&e­i=OhBSVozYA6v-ygP5x7iYDw