Prosím o váš názor. Na domácí zabíjačku hodláme vzít děti. Je to vhodné?

Určitě to pro ně bude zážitek. Zjistí, že maso neroste v mrazáku v supermarketu.
Doplňuji:
Navíc okusí něco, s čím se ve školních jídelnách nesetkají. Mňam!

Upravil/a: Děda Louda

Patří to k životu?Patří­.Rozhodně si myslím vzít-proč ne.

Odpovědˇna Vaši otázku jsem prokonsultoval i manželkou a ihned jsme se na základě vlastních zkušeností shodli, že takto malé děti není vhodné na zabijačku brát. A to především kvůli rodičům samým, aby si celou akci v pohodě užili a osobně se mohli zapojit. Průběh zabíjačky sebou přece nese řadu vysoce rizikových činností s vařící vodou, polévkou, sádlem, noži atd. Pracuje se s otevřeným ohněm, na mokrých podlahách a často ve spěchu. Vše jsem xkrát absolvoval a proto mně při pomyšlení , že se pod nohami budou ke všemu ještě tzv. motat malé děti, naskakuje husí kůže. Závěrem shrnuji – pro děti to až takový zážitel nebude a dospěláci budou i bez nich dost vystresováni.

Proč ne? Naše děti bývaly přítomny na zabíjačkách od malička a žádné následky si z toho do dospělosti nenesou. Byly vychovávány v tom smyslu, že prase, králíci, drůbež jsou chovány na jídlo, abychom se měli dobře.

Já bych je tam určitě nebrala, taková zabíjačka je docela masakr. Snad až povyrostou. Obzvláště dívky by to mohly hůře nést.

Já bych je rozhodně vzal, vždyť to je úplně normální záležitost. I když je pravda, že já osobně na žádné nikdy nebyl (minimálně co si pamatuji) a docela toho lituji.

Je důležité, aby děti věděly, že kuře, prase, kráva a cokoliv jiného je maso a je to DOBRÉ maso a chováme je od toho, abychom je sežrali. Když to pak lidi vidí jako nevinné zviřátko, tak vznikají úchylky podobné vegetariánství a proti tomu se musí bojovat výchovou od ranného dětství :)

No to bude pro dětičky adrenalin.Ještě bych je vzal na nějaký fotbalový zápas k nějaké bitce mezi rowdies nebo k nějaké autonehodě,kde leží zranění lidé.

Ano je to vhodné já je taky neměla doma když jsme nedávno zabijely oni si hráli a já jsem rodičům pomáhala určitě se tam něco najde jak své děti zabavíte

Souhlasím s GM a s Panenkou, vzala bych je tam, protože to vždycky patřilo k životu. Ale všechny děti nejsou stejné, proto bych je pozorovala. Jestli se tam těší, jestli při tom neprožívají negativní pocity. A kdyby se mi to nezdálo, své instinkty bych rozhodně poslechla. Vždycky lze vzít je za ruku a jít na procházku, aby se emoce rozpustily. Obecně těm dětem závidím. A často se stává, že ten nejmladší překvapí a ty „drastický“ věci zvládá nejlépe.

na zabijačku se u nás vždycky sešla celá rodina i s dětmi a nikdy s tím žádné dítě nemělo problémy… ani žádná traumata jsme si neodnesly a že jsem byly na hodně zabijačkách…
Možná podříznutí prasete byste mohl zvážit, to děti vidět nemusí, i když na vesnici prostě zabijačka patřila k vesnici, přišlo mi to normální, prasátka mi bylo líto, ale bylo to prostě normální.
Já nevím jak vy, ale já si tedy své zážitky, když mi byly čtyři a níž vůbec nepamatuju, takže i kdyby snad děti brečely, tak za pár dní si na to nejspíš ani nevzpomenou.

Vyrostla jsem na vesnici a zabíječka patřila k novrmální věci, zvířata miluju, ale tohle mně rodiče vysvětlili a já to jako dítě brala v pohodě. Později jsem se vdala opět na dědinu tak jsem se musela naučit zabíjet králíky, slípky atp. Vždy jsem se snažila, aby zvíře netrpělo. Moje děti to také berou jako samozřejmou věc, důležité je vysvětlit jim, že zvíře netrpí a dělat vše proto, aby opravdu netrpělo.

Ano, ale nedávat jim ochutnávat slivovičku, ale jen masové dobrůtky a hlavně hlídat je aby nespadly do kotle s horkou polévkou, nepoprskalo je sádlo, neopařily se atd. Dát na ně prostě pozor víc než je běžné protože u zabíječky (alespoň podle obrázků Josefa Lady) je vždy hodně lidí a taky veselo.

Já bych je vzala, jako malá jsem taky u zabijaček bývala a nikterak mě to nestresovalo, ale ani nijak nebralo. Spíš jsem si užívala houf dalších děcek a vyblbnutí se s něma (zavřeli nás na velkou zahradu, abysme se nemotali :) .
Samozřejmě se nesmí nutit, aby na to koukaly, pokud by z toho měly strach nebo se jim něco nelíbilo. Ale děcka jsou zvědavý a pokud je nikdo nebude lekat (bacha třeba na řezníka s nožem, aby na ně nedělal bubáky nebo na různě lízlé příbuzné, na zabijačkách se rádo popíjí :) nebo jim vykládat hrůznosti, měly by to zvládnout v pohodě. Ale musí mít možnost kdykoliv odejít, když se jim to nebude líbit.
Určitě je potřeba, aby děti měly hlídání. Ideální je, když jich je víc a najde se jeden, dva dospělí, kteří se o ně postaraj a blbnou s jima… to si pak myslím děcka užijou se vším všudy :o)

Rozhodně ano. Je to škola života.

Čtyřleté a dvouleté dítě bych tam nebral. A šestileté až po zvážení jeho citlivosti dle zkušeností rodičů.

Jistě vezměte je, můj vnuk od malička na zabijačkách prožil nádherné chvíle. Nikdy nás nenapadlo, že by neměl něco vidět. A to chodil i od mala prasátka krmit .Věděl, že až se vykrmí ,tak přijde chvíle na porážku. Je to dobře aby děti vše poznaly a pěkně jim to vysvětlete …pokud tam budou poprvé/jakože asi ano./

Dost záleži na povaze dětí..děvče bych nebrala z vlastní zkušenosti..bohužel po častých návštěvách řeznictví a zabíječek už deset let nejím maso..Máma pak litovala když musela u oběda odpovídat jestli ten řízek měl taky nožičky a tekla mu krev:)

no proč nebrat, ale rozhodně né v okamžiku zabíjení prasátka!!!!!!!!!!­!!

No já mám sice vzpomínky na zabíjačku taky pěkné, ale nevzpomínám si na samotné zabíjení, mám pocit, že to nás asi zavřeli doma nebo jsme někde běhali. Každopádně pokud se vše zadaří jak má, tak se asi moc neděje, ale pokud by se něco zvrtlo – vlhké patrony atp. a muselo se za šíleného řevu zběsile dorážet sekerou, tak to by asi vidět nemuseli. (A hlavně pokud k tomu praseti měli nějakej vztah – jakože ho třeba chodili krmít pašíka 🙂, tak to by pro ně bylo asi smutné.)

mno.. jednou jsem byla na zabijačce.. a dodnes nejím maso!.. probrečela jsem asi 3 noci…dodnes z toho mívám zlé sny.. opravdu nevím jestli je to ten nejlepší nápad..hlavně jestli mají rády zvířata..:/ a když vidím že nekdo jí maso a vzpomenu si na to tak mi vždycky ukápne nějaká ta slza jeste tedkom (ve zkoro 16-ti letech)… ale je pravda že mám i od doktorů potvrzeno že mám velmi citlivou a uzkostnou povahu :/

naše děti byly u zabijačky, ale několik „detailů“ neviděli „ránu pistolí, míchání krve,..“ dá se říct že od škrabaní to viděli celé. 🙂

Já viděla zabíjačku poprvé a doufám, že naposled, někdy v sedmnácti, vlastně jsem samotný zabíjení pouze slyšela, jak to prase kvíkalo,kvikalo dlouho, byl nezkušený řezník a to mi stačilo, aby mi z toho bylo celý den blbě, bylo to v ZIMĚ, krev na sněhu, všude naporcovaný pláty masa a krev v hrnci, k tomu tam ještě zamordovali pár kachen, nebo co to bylo, těm zas sťali hlavy..No asi jsem přecitlivělá, asi to vnímám jinak, ale od mala jsem vegetariánka, nejím ani ryby a toto mě v tom ještě utvrzuje. Samozřejmě dítěti maso dávám a nezošklivuju mu ho, samo se jednou rozhodne, ale před zabíjačkou bych ho-díky svým zkušenostem, instinktivně chránila…