Deli

Prosím o radu matky …

…zvláště ty, co mají víc malých dětí. Jak to děláte, že se při vypravování se někam s dětmi nezcvoknete?

Já jsem zatím hotová vždycky s hodinovým zpožděním, Gitule dnes neměla spoďárky, mně koukala

z výstřihu podprsenka, protože se mi to nějak zaháklo… No, projela jsem s tím v dodávce celou Plzeň,

říkala jsem si, jestli není něco s autem, protože na mne divně civěli řidiči v kolem stojících vozech na

semaforech, jeden i troubil, další kroutil hlavou… Pak jsem byla na úřadu, tam se úřednice i zakoktávala,

až ve výtahu cestou ven z budovy jsem si všimla sama sebe v zrcadle…

Jaký máte postup při vypravování se někam s živým tříletým dítětem a k tomu s kojencem?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Odpovědět

Zajímavá 8 před 4278 dny

Sledovat Nahlásit

Diskuze: napište první příspěvek

Nejlepší odpověď

anonym

Odpoveď byla označena jako užitečná

Měla jsem mezi dětmi odstup pět let, ale naučila jsem se to zvládat. Vlastně bylo docela fajn, když jsem někam jela s dětmi sama.
Když jsme někam vyrazili jako rodina, tak jsem byla zralá vraždit. Manžel prohlásil: Za půl hodiny odjíždíme! A já lítala po bytě, chystala věci jemu, sobě, oběma dětem. To, co se vezlo k mým nebo jeho rodičům. Oblékala děti a nakonec sebe a když jsem došla k autu, kde tam vynervovaný chlap seděl a bručel na mne, protože už 35 minut čekal. Většinou jsem ho ještě musela nahnat, aby se převlékl a čekalo se stejně na něj.
Trvalo to asi rok, než jsem se vzepřela a řekla mu: Dost. Jedeme k Vašim, tak sbal děti ty. Já zatím nachystám ostatní věci.
Polovina věcí nám potom chyběla, ale aspoň byl potom už klid. Přestal mudrovat.
Začni to brát s klidem. Půlhodina zpoždění se dá vždy omluvit a je třeba mít pocit, že je vše na svém místě a v pořádku. Chce to nezmatkovat a brát věci tak, jak jsou.