Proč vojáci při válkách nenamáčeli kulky do nějakýho jednovýho roztoku…

odporuje ženevské konvenci, jedná se v podstatě o použití chemických zbraní

Myslím, že odpověď bude stejná jako na otázku: je lepší v nepřátelské průzkumné jednotce vojáka zranit nebo zabít?
Samozřejmě je lepší zranit. U mrtvého prostě seberete vše, co by bylo možné použít k identifikaci osoby. Ale zraněného jednotka musí vzít s sebou a znamená pro ně značnou přítěž. (A pokud ho nevezmou, máš zajatce.)

Čím dýl musíš vojáka léčit, tím víc kapacit protivníka na něj vážeš.
Doplňuji:
„Čím dýl musíš vojáka léčit, tím víc kapacit protivníka na něj vážeš.“
mělo být
„Čím dýl musí protivník vojáka léčit, tím víc kapacit protivníka na něj vážeš.“

Upravil/a: Hamon

V podstatě to nebylo zapotřebí. Do doby nasazení penicilinu většina obětí nezemřela ihned po zásahu kulkou nebo na bodná zranění, ale na infekci – otravu organizmu.

Víš, co by to stálo peněz?

:D Asi proto… ze by se mohli take otravit pri zasazeni odrazene kulky .. spatne mamipulaci s munici …atd navic zadny jed ..by nefungoval dost rychle a pak take nejen zbrane ve valkach zabiji …ale taky prostredi ..nedostatek jidla vody atd …

Protože při boji je důležitější protivníka vyřadit z boje, nikoliv zabít.

Kdysi se používaly tzv. dum-dum kulky (dnes zakázané nevím jakou dohodou), které se v těle rozprskly a nadělaly strašnou paseku… Byly tak hrozné, že když vojáci zajali nepřátelského vojáka a našli je u něj, na místě ho bez řečí zastřelili…