Je to dáno poloměrem oblouku a roztečí náprav. Kolo se vůči kolejnici, potom, pohybuje, pod ostrým úhlem, a čím je ten úhel ostřejší, tím je skřípání větší. K tomu železniční vozidla nezávislé trakce nemají diferenciál (vykolejilo by to), takže rozdíl obvodových rychlostí skřípání ještě přidává. Nejvíce skřípají dvounápravové motorové vozy (Šukafon 810, například) a hnací vozidla třídy přechodnosti tři – proto jsou pro ně samostatné rychlostníky (kruhové), protože – krom hrozby vykolejení – by u nich, při průjezdu oblouku standardní traťovou rychlostí, docházelo k masivnějšímu opotřebovávání kol a okolků, no a samozřejmě, k opotřebovávání železničního svršku.
Upravil/a: Filip84
0
před 212 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Vlak při jízdě v oblouku skřípe kvůli tření, které vzniká mezi koly vlaku a kolejemi. Vlaky mají pevná kola, která jsou s sebou spojena tuhou nápravou. To znamená, že obě kola se musí otáčet stejnou rychlostí. Když vlak projíždí oblouk, vnější kolo musí urazit delší cestu než vnitřní kolo. Jelikož jsou ale kola na stejné nápravě a otáčejí se stejnou rychlostí, vnější kolo musí „protahovat“ vnitřní kolo přes kolej, což vede k tomu skřípání či vrzání. Tento zvuk může být ještě intenzivnější pokud jsou koleje nebo kola vlaku staré a opotřebované.
0
před 212 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Kola u vlaku jsou kuželová aby přirozeně vedla vlak i v oblouku.
Kvůli té kuželovitosti kolo které by „vyjíždělo“ z kolejí se
odvaluje větším průměrem a na té straně jemně zrychluje, tu druhé se
odvaluje menším průměrem… a za ideálních okolností by to mělo stačit
na hladké projetí. Předpokládám, že u některých oblouků tenhle
mechanismus nestačí a kolo najíždí okolkem na kolejnici.
Ale bez záruky, mechanismus jízdy kolejových vozidel jsem nestudoval, jen
náhodně jsem na to narazil…
https://cs.wikipedia.org/wiki/Okolek
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_dvojkol%C3%AD#Popis_a_princip_fungov%C3%A1n%C3%AD
0
před 211 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
U otázky nebylo diskutováno.
Nový příspěvek