Proč ve všech (snad?) jazycích začíná slovo máma na „m“?

Proč?
Existuje genetická přibuznost jazyků, tzv. teorie stromu, jazyky mají tedy stejný základ, dělí se na jednotlivé větve, skupiny, podskupiny atd. Znám jen u některých jazyků, které patří do jedné jazykové rodiny. Takže nemohu říct, že je to u všech.

Určitě znáte jazyky slovanské – západo- východo- a jihoslovanské. Germánské, baltské atd.

Nejlépe prozkoumanou jazykovou rodinou jazyky indoevropské.
Např. rekosntrukce slovanských jazyků prokázala, že hláska m v postavení na začátku se objevuje ve velkém počtu v prapříbuzných slovech. jiných indoevropských jazyků, kde je rovněž hláska m ma začátku.

čeština – matka, litevština – moté, gotština (germánština) – modar, latina – mater, řecky – meter, staroindicky – mata.
Stejně med – medus, metu – methu – madhu atd.

V jiných případ pak slovanským hláskám odpovídají hlásky jiné.
Např.
sedm – septyni – septem – hepta – sapta atd.

Etymologové zkoumání příbuznosti jazyků neměli lehké.

Docela castá otázka…Ve „vsech“ – no ano, evropské jazyky mají spolecný základ a puvod (indogermánské, jinde nazývané indoevropské)a týká se to i mnoha jiných slov…Sama jsem takovou otázku jednou polozila.

Možná to platí v indoevropských jazycích a to ještě v některých. Ve slovenské romštině, cikánštině je matka daj, v hebrejštině em, nebo ejm. Baskicky je ama. Řekl bych, že pokud se vyhledá slovo matka ve všech možných jazycích, tak ve většině z nich, nebude začínat na m.