Něco najdete ve zdroji

„Temná hmota naší paměti. Co si pamatujeme a co zapomeneme “

" Bradley Postle z Wisconsinské univerzity v americkém Madisonu už dříve zjistil, že některé informace zůstávají v pracovní paměti bez toho, že by pro ně musely zůstat „nažhavené“ nervové buňky. Mohly by se tedy informace před vstupem do trvalé paměti ukrývat v neuronech, které navenek nevykazují zvýšenou aktivitu?Tým vedený Bradleym Postlem přichází ve studii publikované ve vědeckém časopise Science s překvapivým odhalením. Na cestě z pracovní do trvalé paměti procházejí informace zvláštním typem pracovní paměti, o jejíž existenci vědci neměli tušení a která je tvořena právě „tichými“ neurony.
Podrobnosti v odkazu
Zdroj: https://www.li­dovky.cz/relax/ve­da/temna-hmota-nasi-pameti-co-si-pamatujeme-a-co-zapomeneme.A161215_130­502_ln_veda_a­pe

https://www.li­dovky.cz/relax/ve­da/temna-hmota-nasi-pameti-co-si-pamatujeme-a-co-zapomeneme.A161215_130­502_ln_veda_a­pe

"Nic tak nepovzbuzuje mozek jako potrava, dokonce ani sex ,

řekl psycholog z britské Oxfordské univerzity Charles Spence na kongresu Brainy Tongue ve Španělsku. Překlad této akce může znít „inteligentní jazyk“. atd.

Zdroj: https://www.li­dovky.cz/relax/do­bra-chut/psycholog-nic-tak-nepovzbuzuje-mozek-jako-potrava-dokonce-ani-sex.A161127_155­204_dobra-chut_ele

Myslím si, že to souvisí s krátkodobou a dlouhodobou pamětí. Krátkodobá řeší to aktuální, je podrobná, zatímco v dlouhodobé zůstává podstatné ze života, co máme spojené s něčím kladným či záporným, tedy emocemi, i když detaily vyblednou.

Často máme něco v paměti, ale ne a ne si to vybavit. Paměť se zablokuje.

Jindy zapomeneme, kam jsem před chvíli položili klíče. Někdy věci děláme totiž automaticky, „bezmyšlenkovitě“, nesoustředíme se a vznikne problém. Jindy vytěsníme to, co je pro nás nepodstatné.

Pokud paměť netrénujeme , tak „odpočívá“. Dobré je luštění křížovek.

--
Srovnání s PC nevím, jsem jen uživatel.
–
Vzpomněla jsem si na jednu otázku, kterou jsem vložila.

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/uz-jste-nekdy-prisli-do-mistnosti-za-urcitym-ucelem-a-zapomneli-proc-vezte-nejde-o-sklerozi-ale-mohou-za-to-dvere

„Už jste někdy přišli do místnosti za určitým účelem a zapomněli proč? Vězte, nejde o sklerózu, ale mohou za to dveře!“

Není proto lepší být v otevřeném prostoru?

Upravil/a: annas

Myslím, že je to i o genech, dna atd, že si člověk za ty ticíse let dokázal vsugerovat, že se mu lépe pamatují chyby, omyly, trapasy, traumata atd, aby se díky nim posilnil a zkoušel se změnit? Náš HDD v hlavě je dost velký, ale často zklame RAMka, která si i ty důležité či fajnové informace/vzpomínky nedokáže vytáhnout, když je potřeba.

Nemá cenu psát složitosti. V mládí je mozek pružnější a člověk si dost zapamatuje, k vyššímu věku pak přestává fungovat krátkodobá paměť a proto si věci nevybavujeme. Prostě se v paměti hůře zachytávají.

Upravil/a: elkon

Většinou si lidé velmi dobře zapamatují věci, které je šokují.
Obyčejné věci mozek přefiltruje dá se říci jako spam a zařadí tyto vzpomínky do „úložného prostoru“

Je důležité si uvědomit, že ve skutečnosti si mozek pamatuje všechno, jen se nedostaneme tak snadno do toho „úložného prostoru“ kde se ukládají nudné, nezajímavé nebo potlačené vzpomínky a může to vyvolávat pocit toho, že jsme to zapomněli…

Pamatujeme si to, co se nějakým způsobem zachytí, jako obraz, film, často nelogické. Hlavně emoce v tom hrají velkou roli. Zapamatujeme si všechny informace, ale horší je to s vyvoláváním ve vhodnou dobu.

Mozek je zapotřebí neustále procvičovat
Motto:
Nulla aetas ad discendum sera
(lat.:Na učení není nikdo starý)
Jak nezblbnout. Říká se"
Aby nám Pán Bůh zdravý rozum zachovati ráčil.
Ale můžeme k tomu zásadně přispět i my.
Je dokázané, že vícejazyční lidé mají dvojnásobek šedé kůry mozkové.
Zapomínání:
Vzhledem k mému věku je to možná i normální, ale snažím se mozek procvičovat.
Procvičuji i tělo (prokrvení těla zlepšuje i činnost mozku). Mozek je třeba
denně zatěžovat – procvičovat, aby „nezakrněl“. Nové neurony vznikají v šedé kůře
mozkové. Vznikají v hippokampu, tedy ve struktuře zapojené do učení a pamatování.
Bylo ale dokázané, že tyto nové buňky je nutné zapojit do procesu výučby, jinak
dojde k jejich zániku. Je ale nutné se učit pokud možno něčemu úplně novému,
tehdy se vytváří nová spojení v mozku (tzv. synapsie).
Výborné je učit se cizí jazyk, tu je podnětem každé nové slovo. Na procvičení
mozku je také výborné žonglování, např. se třemi míčky. Žonglování rozvíjí
spolupráci pravé a levé hemisféry mozku a přispívá k růstu šedé kůry mozkové

Keplere, stáří tě dostihlo.

Souvisí to s emocemi. Události, u kterých jsi prožíval velmi silné emoce (pozitivní nebo negativní, ale výraznější je to u těch negativních) si pamatuješ celý život. Události, u kterých jsi žádné emoce neprožíval, rychle zapomeneš.