Proč se vězni v koncentračních táborech nevzbouřili?

Otec byl vězněn v Rakousku někde poblíž Zell am See. Tábor byl přísně střežen a stráže bez varování střílely z lehkých zbraní i kulometů. Také okolní obyvatelstvo neznalo s vězni slitování. Vězni tvrdě pracovali na stavbě lanovek, přičemž podle otce měli většinou k obědu řepu s vodou, k večeři pak vodu s řepou. Koncem války mohli občas dostat potraviny z domova a taťka občas vzpomínal, že ho od smrti hlasem zachránila vánočka, kterou si mohl přilepšovat. Když byl po válce propuštěn, vážil něco přes čtyřicet kilo /chlap měřící 182 cm/ a cestou domů v Brně snědl půl bochodníku chleba a málem z toho umřel.
Doplňuji:
oprava: od smrti hladem.
Paradoxní je, že Němci otce uvěznili za pomoc partyzánům, ale ta probíhala tak, že v noci přicházívali chlapi se samopaly, zrekvírovali maso a uzeniny /taťka byl řezník/ a vystavili mu potvrzení, které druhý den odevzdával německé posádce ve vedlejší vesnici. Po čase to Němce přestalo bavit a „apenka“ jako politického vězně zabácli. Po osmačtyřicátém mu pro změnu firmu sebrali komunisté, ale to už je jiná kapitola.

Upravil/a: dudu

Nezapomínej, že Němci „pracovali“ nejen s ostnatým drátem, ale i s psychikou vězňů. Vězni moc dobře věděli, že za humny není drak, ale další německá posádka, která přijede strážným na pomoc. Když byl Hitler při síle, tak se vzpourami počítalo a každá taková akce byla brutálně potlačena. Když už to měl Hitler nahnutý, tak každý koukal přežít. Proč zemřít už dnes, když možná nezemřu ani zítra a celý to přežiju, dočkám-li se konce války.

no ono kdyby vám nedávali najíst, drželi vás ve špíně, padesát lidí v cele pro čtyři, v zimě, nemocné a plné parazitů, s tím, že vám před očima zabili celou vaši rodinu, to není zrovna situace, kdy ba se vám chtělo bojovat o přežití, byl byste rád, že je další den za vámi a vy jste neumřel.
Nacisti byli svině, postříleli by je bez mrknutí oka a co by si tím dokázali kdyby utekli? Evropa byla obsazená a všude byli Němci, neutekli by ani kilometr a už by je pochytali, teda, ty co přežili útěk a neumřeli v běhu vyčerpáním…
Ono se vám to hezky plánuje a vymýšlí útěk a říká se co byste vy udělal na jejich místě, jak by to bylo snadné utéct, ale nikdy jste na jejich místě nebyl ani nebudete, takže jsou to jen řeči do prázdna. Ono pokusit se o útěk byla sebevražda… v táboře měli alespoň minimální šanci a naději na záchranu a na to, že se dožijou šťastného konce…

V Poľsku sa aj vzbúrili a dokonca sa im podarilo utiecť.
14.október 1943 prežilo 58 ľudí
viď:
Zabudnutá revolta v koncentračnom tábore Sobibor, bol o tom nakrútený aj film
http://old.de­let.sk/showar­ticle.php?arti­cleID=233

no ja myslim ze nejake pokusy byly ale tak nejak se clovek nechce nechat zabit a ceka ze to prezje ze stestim a oni stejne uplne nevedeli co se tam deje …

Toto je zneuctívání lidí kteří koncentrákem prošli !!!!
Kolik mnoho uteklo z koncentráku, nepleteš si to náhodou s nucenými pracemi v reichu ? I odtud byl problém se dostat.
Mrtvej člověk moc platný není a naděje umírá naposled !!!!!!

Doplňuji:
Jedním slovem hnus .

Upravil/a: mosoj

Taky bych radši zemřel v boji, než si vykopat vlastní hrob a pak se nechat střelit a padnout do hrobu....... alespoň jednoho bych tou lopatou přetáhnul
Doplňuji:
určitě se někde i vzbouřili – ale někteří měli rodinu v jiných částech (asi měli strach co se stane s rodinou když to nevýjde) někdy je těšké strhnout dav jako celek – když morálka je na nule – v tomto případě i pod nulou. Asi by mě naštvalo když bych zaútočil a pak byl střelen a viděl ještě jak ostatní jen koukají !!!!

Upravil/a: BANAN93

Jenže ty byli tak zesláblí, že kdyby si něco zkusili, tak by je hned nakrmili olovem. Taky měli spoustu psů, ale je pravda, že to zkusit mohli.