Tlačenka od slovesa tlačit – sekané nebo krájené maso se míchalo s rosolem a tlačilo se původně do vepřového žaludku nebo tlustého střeva. Aby se vytlačil i vzduch

Je třeba si uvědomit, že etymologie uvádí původ slova z doby, kdy se tlačenka začala vyrábět a někdo ji tak pojmenoval.

Jak se připravuje dnes, je jiná skutečnost..

Jde o původ slova, nikoliv přípravu tlačenky.

Výraz tlačenka je starý, i když pro presbuřt se začal užívat asi před 100 lety. Původ slova presbuřt = – od presovat = tlačit, přípdně lisovat odpovídá názvu tlačenky.

Že by se etymologové mýlili?

Jak probíhaly zabijačky v minulosti.

http://pezincan­.pezinok.sk/…

Tlačenka (po pezinsky presburšt) sa do čriev vtláčala ručne. Jeden človek držal okraje čreva a druhý dovnútra tlačil masu a zašpajdľoval ju. Do tlačenky sa tlačilo mäso z hlavy, ale aj trochu iného mäsa, jazyk a pomleté uvarené kožky.

Jitrnice má původ jiný než uvádí arygnoc – někde se ještě říká jaternice. Do jitrnic se dávala převážně játra a další ingredience.

Zmínil jste jelito. Ve staročeštině jelito = tlusté střevo. Střevo = tenké střevo.

Později jelito známý zabijačkový výrobek, promíchané kroupy s krví se plní do střev.

Upravil/a: annas

Dneska už málokde…
Ale původně se kromě umělých střev plnila do vepřového žaludku a (zřejmě aby plátky byly rovnoměrnější), nechávala se chladnout něčím naplacato zatížená – stlačená…
😉

Domácí tlačenka se nalévá, ale jsou v ní i větší kousky, ty se tam musí natlačit 😉

SSČ:
tlačenka, -y ž – výrobek z krájeného vařeného vepřového masa (pův. vtlačeného do vepřového žaludku ap.)
Doplňuji:
Teď se ještě dívám na to video a jsou to trochu patlalové (ten hrnek atd. 😉. To náš řezník to umí s naběračkou daleko líp, takže když držím obal, musím občas cuknout, abych měl co na prstech olizovat 🙂

Zdroj: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=g3J52nvXN5M

Upravil/a: Pepa25

jj.

a jitrnice sa robia >za jitra<.

;-Q

Myslím si, že se to mělo jmenovat stlačenka a to proto, že se při výrobě zatížila, tedy stlačila aby nabyla tvaru jak se tady někteří zmiňují. Za mých mladých let se dávala směs na tlačenku i do močového měchýře a protože byl malý otvor, musela se směs palcem natlačit. Annas, směs na tlačenku se vkládá s vývarem, nikoliv s rosolem, ten se teprve vytvoří po vystydnutí. 🙂

To by člověk neřekl, že když se to nazývá tlačenka, že to bude mít něco společného s tlakem…

Tlačenka- od slova tlačiti (není myšlena ,,tlačenka" kamkoliv,kýmkoliv). Stará dobrá tlačenka se původně plnila do vepřových žaludků- bachořinek( na jihovýchodním Slovensku se ještě plní a nakonec dává udit, aby déle vydržela, ale nevydrží, protože je moc dobrá) říkalo se jí presvuřt a po vychlazení se lisovala deskou s těžkým kamenem. (Nepřipomíná vám to zatěžkávání zelí ve škopku? Mně ano.) Název tlačenka se začal používat až ve 20. století.

http://ruzenka­.blog.cz/1003/sperk-zabijecky-tlacenka

Tlačenka se samozřejmě tlačí ( plní ). Tlačenkovou směs plníme ( tlačíme ) do umělého střeva. Natlačíme, zavážeme a tlačenka je na světě. 🙂

Nevím, jak a co tlačili kdysi, ale my doma, když děláme tláču, nalijeme do umělého střeva, zavážeme a v poloze naležato zatížíme, aby průřez byl oválný a ne kulatý. Po jisté době tláču obrátíme, aby se maso pěkně rozvrstvilo a nebylo jen na jedné straně a na druhé jen sulc.

Směs se naleje do žaludku nebo do močového měchýře a pak se zatíží, čili stlačí. My to děláme prkénkem a na něm je šutr.

Domací tlačenka se nikam netlačí a nikdy netlačila! Ta se vždy nalévá! Nalévá se do žaludku a měchýře, v případě výroby více kusů se na jatkách kupují hovězí slepá střeva. Vepřové slepé střevo je velmi malé a dělá se do něj malinká tlačenka zvaná slepička. Naplněná tlačenka se poté stlačí (kamenem nebo hrncem s vodou) a nechává v chladu ztuhnout. Během tuhnutí se musí obracet, jinak bude všechen tuk pouze na jedné straně.

Zdroj: účast asi na 50 domácích zabíjačkách

Vepře nechovám a na domácí zabíjačce jsem byla jenom několikrát, ale vím, že se směs nikam netlačí, nýbrž nalévá.