Prášnica; Purchawka; Дождевик; Stäubling (der Staub = prach),
Bovist; Puffball (nafouknutý míč)…
Zdá se mi, že podobný název nikde nemají, snad jen v polštině (ale
pyšný je zarozumiały)
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? marci1 před 1908 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Název této houby je původně odvozen od dnes už nepoužívaného slovesa pýchati s významem foukat. Tento název získala pravděpodobně kvůli tomu, že pokud na zralou houbu zatlačíte, vyletí z ní žlutohnědý oblak s výtrusy. 🙂
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%BDchavka_obecn%C3%A1
4Kdo udělil odpovědi palec? jepik, Kepler, aliendrone, EKSOT123
před 1908 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
UTFW: Také „Pýchavka obrovská (Langermannia gigantea (Batsch: Pers.) Rostkovius, 1839, syn.: Calvatia gigantea (Batsch ex Pers.) Lloyd), též vatovec obrovský, je jedlá houba z čeledi pýchavkovitých, která se koncem léta a na podzim běžně vyskytuje po celém světě na polích, loukách a lesích.“
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%BDchavka_obrovsk%C3%A1
0 Nominace Nahlásit |
Mosoj, dobrý, akorát nevím, který cvok by píchal býka do koulí…
:D
Pýchat není ve vyjmenovaných slovech. Proto mě to zmátlo a myslel jsem, že
to souvísí s pýchou. Nakonec možná souvisí, protože, s tím
„foukáním“, jak píše wikipedie a Marci to není asi úplně přesně.
Sice pýchavka „vyfoukne“ oblak spór, ale jaká je spojitost mezi slovy
„pýcha, pyšný“ a „foukat“? Etymologové Holub-Kopečný nabízí
ještě jednu variantu:
pýchat = nadýmat, viz v odkazu níže. Pýchavka se nadýmá jako pyšný
člověk.
https://is.muni.cz/th/zc5tz/Diplomova_prace_Alena_Pesavova.txt
4.20.3. Stav názvu pýchavka ve staré češtině a v češtině
19. století
V ESSČ najdeme subst. pýchavka ve významu houby vyfukující při
zmáčknutí
plodnice prášek. Heslo je doloženo za lat. isbus, vesica lupina. Úzce
souvisí i s heslem
pýchavicě, které se podle ESSČ rovněž vztahuje k pýchavce ve významu
houby. (ESSČ)
Ve Slovníku česko-německém najdeme pýchawku ve významu rostliny
„peychawkovité (lycoperdeae), čeledi pestřecowité.“
Jungmann ji charakterizuje jako kouli podobnou houbě, která je nejprve bílá,
později
šedá; její vnitřek je zpočátku bílý a tuhý, později se zbarví
dohněda, při stisknutí klobouku
vyfoukne načervenalý prášek. Najdeme u něj různá lidová pojmenování,
např. puchawka,
71
SMOTLACHA, Miroslav a MALÝ, Jiří. Atlas tržních a jedovatých hub. 2. vyd.
Praha: Státní zemědělské
nakladatelství, 1986. s. 188.
72
Respiratory Illness Associated with Inhalation of Mushroom Spores –
Wisconsin[online]. MMVR, 1994,
s. 525–526 [cit. 2016–02–19]. Dostupné z: http://www.cdc.gov/mmwr/preview/mmwrhtml/00032029.htm
89
prašnjk, prašnice. Tato pojmenování se později objevují i ve slovníku
Fr. Št. Kotta.
(Jungmann, III: 770)
Kottův slovník dokládá i latinský název lycoperdon, německý název
der
Staubschwamm „houbový prášek“ a některé vybrané druhy: p. obecná,
kyprá, vykynutá
aj. (Kott, II: 1264)
4.20.4. Stav názvu pýchavka v nové češtině
Příruční slovník jazyka českého uvádí i alternativy *pýchavice a
pýchavka
a adjektivum pýchavkovitý. Jedná se o jedlou břichatkovitou houbu
s hruškovitou plodnicí
obsahující žlutohnědý prach s výtrusy, rod Lycoperdon. (PSJČ, IV: 575;
stejně tak SSJČ,
II: 1185 a SSČ: 345)
4.20.5. Původ slova pýchavka
Machek vykládá slovo pýchavka od slova pýchati s původním významem
„foukati“,
protože když zmáčkneme zralé plodnice, vyfoukne se výtrusný prach
(Machek: 502;
Holub-Lyer: 406).
Holub-Kopečný spojují pýchavku z *pych (zdloužením z *pъch) → pých-ati
(stč.
„nadýmati se“). (Holub-Kopečný: 304)
K Machkovi odkazuje také Rejzkův slovník, který vychází od slova
pýchati. Toto
slovo mělo původně význam dout, foukat. (Rejzek, 2015: 574)
„Psl. pychati „dýchati, foukati, supěti“ je dobře zastoupeno u jiných
Slovanů: r. pyšú
pycháť atd.; ale přenesení na hrdost je jen u západních: slc. pýcha,
pol., hl., dl. pycha.
Původem náleží pychati k ř. φϋσάω „foukám, dýmám;“ obé je
s-ové intensivum od
zvukomalebné interjekce ide. phū, napodobující vyfouknutí vzduchu.“
(Machek: 502)
4.20.6. Jiná pojmenování a lidové názvy
Pýchavka obecná je známá i pod lidovými jmény, která lze rozdělit
podle:
tvaru: bejčí pytlík/pytel (Kladensko), psí kule (Poděbradsko),
čertovy
kuličky (Vsacko)
90
výtrusného prachu: prašník, prašnice (Jungmann, III: 770; Kott, II:
1264), prášivka, pýřavka (Vsacko), kominík (Poděbradsko)
Méně jednoznačné jsou: cikánský tabák, hlavice na Vsetínsku, fajfka,
kozí sýr,
muzikantský tabák na Vsacku aj. (Šebek: 26)
Mimo jiné uvádí Machek i znojemské péchavka a jeho alternativu
péchavica.
Ještě k podobnému polskému purchawka. Dnešní polština takové slovo nezná. Píší, že to souvisí s „vířením“ spór: więc od pierzchania (p. pierzchnąć). Zdá se, že to polští etymologové odflákli. Jak je vidět v textu výše, podobné slovo (puchawka) bylo dřív i u nás.
Edison- jasně, ale kdyby to všichni dělali, nebylo by skoro možné tu
dávat takové pěkné otázky. Kromě toho vždycky čekám, že to někdo
vezme legračně a vymyslí vlastní teorii, nebo dá do placu nějaké
zážitky.
Na pýchavku si asi rádo duplo každé dítě, ale možná by s ní šla
vymyslet i nějaká větší lumpárna. Ten vatovec prý v Liberci našli
přes 2 metry (přes 20kg), já jenom jako kopačák, ale i tak jsme ho
nedokázali najednou sníst.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2620 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |