Avatar uživatele
EKSOT123

Proč se tak jmenuje houba „pýchavka“?

Prášnica; Purchawka; Дождевик; Stäubling (der Staub = prach), Bovist; Puffball (nafouknutý míč)…
Zdá se mi, že podobný název nikde nemají, snad jen v polštině (ale pyšný je zarozumiały)

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? marci1 před 1924 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
marci1

Název této houby je původně odvozen od dnes už nepoužívaného slovesa pýchati s významem foukat. Tento název získala pravděpodobně kvůli tomu, že pokud na zralou houbu zatlačíte, vyletí z ní žlutohnědý oblak s výtrusy. 🙂

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/P%C3%BDchav­ka_obecn%C3%A1

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
Edison

UTFW: Také „Pýchavka obrovská (Langermannia gigantea (Batsch: Pers.) Rostkovius, 1839, syn.: Calvatia gigantea (Batsch ex Pers.) Lloyd), též vatovec obrovský, je jedlá houba z čeledi pýchavkovitých, která se koncem léta a na podzim běžně vyskytuje po celém světě na polích, loukách a lesích.“

Zdroj: https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/P%C3%BDchav­ka_obrovsk%C3%A1

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
mosoj

U nás býčí koule. Zde se sloveso píchati přímo nabízí.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
EKSOT123

Mosoj, dobrý, akorát nevím, který cvok by píchal býka do koulí… :D
Pýchat není ve vyjmenovaných slovech. Proto mě to zmátlo a myslel jsem, že to souvísí s pýchou. Nakonec možná souvisí, protože, s tím „foukáním“, jak píše wikipedie a Marci to není asi úplně přesně. Sice pýchavka „vyfoukne“ oblak spór, ale jaká je spojitost mezi slovy „pýcha, pyšný“ a „foukat“? Etymologové Holub-Kopečný nabízí ještě jednu variantu:
pýchat = nadýmat, viz v odkazu níže. Pýchavka se nadýmá jako pyšný člověk.

https://is.mu­ni.cz/th/zc5tz­/Diplomova_pra­ce_Alena_Pesa­vova.txt

4.20.3. Stav názvu pýchavka ve staré češtině a v češtině 19. století
V ESSČ najdeme subst. pýchavka ve významu houby vyfukující při zmáčknutí
plodnice prášek. Heslo je doloženo za lat. isbus, vesica lupina. Úzce souvisí i s heslem
pýchavicě, které se podle ESSČ rovněž vztahuje k pýchavce ve významu houby. (ESSČ)
Ve Slovníku česko-německém najdeme pýchawku ve významu rostliny
„peychawkovité (lycoperdeae), čeledi pestřecowité.“
Jungmann ji charakterizuje jako kouli podobnou houbě, která je nejprve bílá, později
šedá; její vnitřek je zpočátku bílý a tuhý, později se zbarví dohněda, při stisknutí klobouku
vyfoukne načervenalý prášek. Najdeme u něj různá lidová pojmenování, např. puchawka,
71
SMOTLACHA, Miroslav a MALÝ, Jiří. Atlas tržních a jedovatých hub. 2. vyd. Praha: Státní zemědělské
nakladatelství, 1986. s. 188.
72
Respiratory Illness Associated with Inhalation of Mushroom Spores – Wisconsin[online]. MMVR, 1994,
s. 525–526 [cit. 2016–02–19]. Dostupné z: http://www.cdc­.gov/mmwr/pre­view/mmwrhtml/­00032029.htm
89
prašnjk, prašnice. Tato pojmenování se později objevují i ve slovníku Fr. Št. Kotta.
(Jungmann, III: 770)
Kottův slovník dokládá i latinský název lycoperdon, německý název der
Staubschwamm „houbový prášek“ a některé vybrané druhy: p. obecná, kyprá, vykynutá
aj. (Kott, II: 1264)
4.20.4. Stav názvu pýchavka v nové češtině
Příruční slovník jazyka českého uvádí i alternativy *pýchavice a pýchavka
a adjektivum pýchavkovitý. Jedná se o jedlou břichatkovitou houbu s hruškovitou plodnicí
obsahující žlutohnědý prach s výtrusy, rod Lycoperdon. (PSJČ, IV: 575; stejně tak SSJČ,
II: 1185 a SSČ: 345)
4.20.5. Původ slova pýchavka
Machek vykládá slovo pýchavka od slova pýchati s původním významem „foukati“,
protože když zmáčkneme zralé plodnice, vyfoukne se výtrusný prach (Machek: 502;
Holub-Lyer: 406).
Holub-Kopečný spojují pýchavku z *pych (zdloužením z *pъch) → pých-ati (stč.
„nadýmati se“). (Holub-Kopečný: 304)
K Machkovi odkazuje také Rejzkův slovník, který vychází od slova pýchati. Toto
slovo mělo původně význam dout, foukat. (Rejzek, 2015: 574)
„Psl. pychati „dýchati, foukati, supěti“ je dobře zastoupeno u jiných Slovanů: r. pyšú
pycháť atd.; ale přenesení na hrdost je jen u západních: slc. pýcha, pol., hl., dl. pycha.
Původem náleží pychati k ř. φϋσάω „foukám, dýmám;“ obé je s-ové intensivum od
zvukomalebné interjekce ide. phū, napodobující vyfouknutí vzduchu.“ (Machek: 502)
4.20.6. Jiná pojmenování a lidové názvy
Pýchavka obecná je známá i pod lidovými jmény, která lze rozdělit podle:
 tvaru: bejčí pytlík/pytel (Kladensko), psí kule (Poděbradsko), čertovy
kuličky (Vsacko)
90
 výtrusného prachu: prašník, prašnice (Jungmann, III: 770; Kott, II:
1264), prášivka, pýřavka (Vsacko), kominík (Poděbradsko)
Méně jednoznačné jsou: cikánský tabák, hlavice na Vsetínsku, fajfka, kozí sýr,
muzikantský tabák na Vsacku aj. (Šebek: 26)
Mimo jiné uvádí Machek i znojemské péchavka a jeho alternativu péchavica.

(Machek: 502)

Ještě k podobnému polskému purchawka. Dnešní polština takové slovo nezná. Píší, že to souvisí s „vířením“ spór: więc od pierzchania (p. pierzchnąć). Zdá se, že to polští etymologové odflákli. Jak je vidět v textu výše, podobné slovo (puchawka) bylo dřív i u nás.

před 1923 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
mosoj

U nás býčí koule. Zde se sloveso píchati přímo nabízí.

před 1924 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
cochee

píchat ≠ pýchat…

před 1924 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
EKSOT123

Edison- jasně, ale kdyby to všichni dělali, nebylo by skoro možné tu dávat takové pěkné otázky. Kromě toho vždycky čekám, že to někdo vezme legračně a vymyslí vlastní teorii, nebo dá do placu nějaké zážitky.
Na pýchavku si asi rádo duplo každé dítě, ale možná by s ní šla vymyslet i nějaká větší lumpárna. Ten vatovec prý v Liberci našli přes 2 metry (přes 20kg), já jenom jako kopačák, ale i tak jsme ho nedokázali najednou sníst.

před 1924 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
Edison

To by pak ale chtělo i otázku položit vtipně… 😉

před 1923 dny Odpovědět Nahlásit
Avatar uživatele
EKSOT123

Máš recht, u pýchavky by to jistě šlo, škoda.

před 1923 dny Odpovědět Nahlásit
Nový příspěvek