Proč se říká, že myslet znamená nic nevědět?

Fráze, kde „myslím“ je použito jako synonymum pro „domnívám se / předpokládám“

Stihnu to auto předjet, nebo ne? – já myslím,… ☠
Je už ta elektrika vypnutá? – já myslím,… ☠

Werich řekl: „My chytrý si nepamatujem, na to nemáme čas, my musíme přemejšlet!“ Vykládám si to tak, že není efektivní všechno si pamatovat, stačí vědět, kde si tu informaci můžeme najít.

Myslím znamená „z mého vytvořeného úsudku podle přijatých dat se domnívám, že…“
Odpověď jako „myslet znamená nic nevědět“ ⇒ „nemůžeš vědět něco, co vědět nelze“ (třeba rychle se měnící situace, která nelze člověkem vnímat)

Pokud „myslím“, tedy nic nevím. Skrze své „vnímání“ nechám růst své vědomí. Tedy "myslím, že“ plně nahrazuji "vnímám, že“, jelikož vidím, slyším a cítím. 🙂

Ta fráze zní trochu jinak, tedy „myslet znamená houby vědět“. Tedy budeš-li si například myslet, že ti vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, když přijdeš o práci a ve skutečnosti to může být jinak, tak takový myšlení je na houby, protože houby víš.

Další hezkej příklad, onehdá sis v diskusi myslel, že nás napadli vojska z NDR, patrně v 68., ale ve skutečnosti víš houby, jelikož se invaze nezúčastnili. Na druhou stranu já si jen myslím, že jsi měl na mysli události roku 1968 a pokud to tak nebylo, tak houby vím 😉

Upravil/a: autacek

Myslí se to tak že když musíš myslet musíš to hledat vy paměti namísto toho aby jsi to přímo okamžitě věděl

Myslet, tedy zpracovávat informace, je proces, který dospěje k určitému závěru ve chvíli, kdy dojdeme na základě prokazatelných faktů k jistotě, že už o tom víme dost, abychom byli přesvědčeni. Teda, co jsem to zplodil za filozofii..? :))

Ne vážně.. myslet si může člověk de facto co chce, ale vědět může až po ujištění se, že to tak je. :) Tolik můj názor na věc.