Odpoveď byla označena jako užitečná
J. Rejzek a Etymologický slovník uvádí původ, který způsobil vznik
rozdílých slovních druhů.
vedle, vedlejší. Stč. vedlé z *vъ dьlě (B6), doslova ‘v délce’
Z významu ‘podél’ pak ‘(těsně) blízko’i‘mimo’.
Vedle je příslovce ve významu
Nebo předložka
http://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=vedle
–
Je vedle = 1. je mimo, mýlí se., strojí stranou; vyjádřil se nesprávně,
nikoliv přímo.
2. Nebo je něčím či někým překvapený, z někoho nadšený,
uchvácený atd.
Myslím si, že tvar jedle byl přidaný kvůli zvukové shodě, rýmu – vedle – jedle.
Jedle je vysoký strom, rozhlíží se na všechny strany, rovněž hoch či dívka mohou být štíhlí jako jedle.
Ale určitě jedli nezajímá, co lidé řeší, z čeho jsou nadšení,
nebo proč se tolik mýlí atd.
.
Např. Někteří muži jsou z pohledu na jistou dívku zcela vedle jako
jedle – jsou jí nadšení. I když třeba stojí vedle jedle, tak to jedli
ani v tomo případě nezajímá.
Upravil/a: annas
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?anonym Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
Jsem názoru, že se to ustálilo, protože to zní libozvučně.
Ovšem pokud stojí muži vyjeveni vedle jisté dívky, jsou v tomto případě jedlemi oni muži ne ona dívka.
Samozřejmě – především jde o zvukovou shodu, rým, jehož důsledkem je ostatní.
Nepochopil jste.
„Někteří muži jsou z pohledu na jistou dívku zcela vedle jako jedle –
jsou jí nadšení.“ To je význam spojení jako jedle = příslovce.
„I když třeba stojí vedle jedle, tak to jedli ani v tomo případě nezajímá.“ Vedle = předložka.