Proč se pro štěstí drží palce?

Lidové rčení držet někomu palec (mn. č. palce) ve významu přát úspěch a zdar je hodně staré. Do lidové mluvy se asi dostalo pozůstatkem závěrečného aktu římských gladiátorských her. Poražený totiž mohl prosit zdvižením palce (nebo ukazováčku levé ruky) císaře o milost, který poté, s přihlédnutím k přání diváků, rozhodl o „budoucnosti“ poraženého. Jeho palec zdvižený vzhůru znamenal milost, obrácený dolů smrt.

Rčení držet někomu palec (s vysvětlením přáti dobré pořízení) je zaznamenáno v knize J. Zaorálka (Lidová rčení, 1. vyd. 1947); heslo pěst ovšem uvádí jiné významy (např. dělat něco na vlastní pěst).

Z internetových vyhledavačů vyplývá, že spojení držet palce je dnes mnohem frekventovanější než úsloví držet pěsti. Ale známe i jiné rčení: pěsti štěstí, palce kopance. To by znamenalo, že právě pěsti (spíš než palce) mohou přinést štěstí a radost.

Všimněte si, že když uděláte gesto (jako kdybyste někomu držel palce), zároveň svíráte i pěsti. To, že bylo původně jen držet palce a dnes se říká i držet pěsti, je úkazem pestrosti jazyka a také dokladem fantazie jejich uživatelů.

Zdroj: http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:1RcPqo­UOl7wJ:www.uj­c.cas.cz/odde­leni/index.php%3Fpa­ge%3Ddottyd2007+jak+­vzniklo+%C3%BAs­lov%C3%AD+dr%C5%BE­et+p%C4%9Bsti&cd=2&hl=cs­&ct=clnk&gl=cz