Při míchání kyseliny a vody vzniká teplo.
Pokud liješ kyselinu do vody, tak koncentrace roztoku roste od nuly a postupně
se zvyšuje, takže postupně narůstá i teplota.
Naopak po nalití vody do kyseliny je počáteční koncentrace vysoká, teplota
naroste mnohem prudčeji, takže ta nalitá trocha vody může začít vřít a
vystříkne.
5Kdo udělil odpovědi palec? anonym, Berušinka, Michal Kole, MrGandy, paul1
před 4868 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Neplatí to pro všechny kyseliny, ale jenom pro ty, které při ředění
vodou jsou exotermické ( uvolňují při ředění teplo).
Silně exotermickou reakci má kyselina sírová. Třeba kyselina solná má
velmi mírnou.
Pokud se leje voda do koncentrované kyseliny sírové vzniklým ředicím teplem se voda uvede okamžitě při styku s kyselinou do varu a nestačí se smíchat, začne to silně prskat a hrozí nebezpečí úrazu. Kdežto při opačném postupu stačí dojít k smíchání a vznikajícím teplem se zahřívá celý objem vody.
Množství uvolněnéhop tepla záleží na výchozí koncentraci kyseliny sírové. Při nízkých koncentracích to nevadí. Viz. dolévání akumulátoru v autě.
3Kdo udělil odpovědi palec? Michal Kole, anonym, paul1
před 4868 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Je to proto, že kyseliny mají větší hustotu, než voda. Kyselina ve vodě klesá a pomíchá se, ale voda na kyselině plave a zahřeje se v té vrstvě a vyvře a vyprskne.