Proč se meteor, který letí atmosférou Země, rozžhavý do běla a svítí?

Protože se třením o vzduch v atmosféře zahřívá.
Doplňuji:
Díky rychlosti je tepla někdy tolik, že se i vypaří.

Upravil/a: mosoj

tření vzduchu
Doplňuji:
(mimo zemi je vakuum)

Upravil/a: anonym

Tření o vzduch je velmi zjednodušeně řečeno, tato příčina není tak úplně na místě, borec s wikipedie toho asi moc nenastudoval.
Probereme si stručně naší atmosféru. Dělí se na několik částí a to na:
Troposféru – spodní vrstva, kde se odehrávají meteorologické děje u jejíž horní hranice (cca 12 km) je teplota okolo –55°C.

Stratosféru – což je vrstva, ve které díky přítomnosti ozónu, teplota opět vzrůstá a zhruba v 50 km se zastaví zhruba na 0°C. Je to poměrně důležitá část atmosféry.

Mezosféru – jakýsi střed atmosféry ve kterém klesá teplota hluboko pod bod mrazu, u horní hranice až k –85°C, v letním období.

Termosféru – zde už se dostanu k odpovědi na otázku. Je část atmosféry, ve které teplota stoupá řádově do několika stovek °C. Jakmile se meteor letící vesmírem dostane do této části atmosféry, vlivem vysoké teploty, se začne rozžhavovat (hořet) až zcela shoří. Z povrchu se pak toto hoření projevuje po určitou chvíli rychlím oranžovým šípem, který občas protne oblohu. U větších meteorů je jasnost vyšší a jev se nazývá Bolid, v některých případech pak meteor zcela neshoří a v podobě menších úlomků dopadávají k zemi, v té chvíli už ale samozřejmě nesvítí, neboť vylétnou s termosféry do nižších, chladnějších vrstev. Z opravdu výjimečně velkými meteory, jejichž průlet termosférou jde vidět i za bílého dne se setkáváme opravdu zřídka, i tak si určitě každý vzpomene na případ z loňska v Rusku. Pro připomenutí video: https://www.y­outube.com/wat­ch?v=WBUj9yP3ji4
Meteor v atmosféře explodoval, neboť se poměrně velký kus dostal až do mezosféry, kde tento rozžhavený kus meteoru prudce zmrzl. To taktéž vyvolalo nejen velmi silnou zvukovou vlnu, ale i samotný kouř, což je vlastně pouze mrak zmrzlé zkondenzované páry.

Exosféru – což je poslední a nejvyšší část atmosféry, kde mizí samotné molekuly vzduchu a teplo (kinetická energie) se již nemá na čem udržovat. Zde by jsme mohly narazit na první umělé družice s polární drahou letu nebo i známou a zároveň největší umělou družici, stanici ISS.