Proč se ke zhotovení stálých magnetů používá „tvrdá“ ocel a ke zhotovení elektromagnetu „měkká“ ocel?

Vše o magnetech zde: https://www.ab­cmagnet.cz/cs/o-magnetech/techno­logie-vyroby

Tvrdá ocel drží silněji magnetické pole než ta měkká. Potřeboval bys znalosti o kovech, z hutnictví, z chemie, fyziky a elektřiny.

bacha na správné pojmy… ne tvrdá a měkká, ale magneticky tvrdá a magneticky měkká. Ty pojmy mají k sobě poměrně silný vztah, ale pochybuju, že 100 procentní.

Pokud to chceš stručně a ne moc podrobně, tak proto, že k takovému účelu musí mít vhodné vlastnosti, které závisí na struktuře materiálu a technologickém zpracování. U slitin také na jejich chemickém složení. Některé feromagnetické látky se magnetují snadno a některé obtížně. Cyklus magnetování popisuje tzv. hysterezní smyčka (doporučuji se s ní seznámit) a z ní je zřejmé, jak hodně energie potřebuješ ke zmagnetování materiálu. Materiály se širokou hyst. smyčkou se magnetují nesnadno, avšak po zmagnetování si dokážou podržet velmi silný zbytkový magnetismus (remanenci), zatímco u materiálů se smyčkou úzkou úzkou je tomu právě naopak. No a k výrobě permanentních magnetů se hodí právě materiály se širokou hysterezní smyčkou a tu má mj. i ta „tvrdá“ ocel, jak píšeš v textu otázky. „Měkká“ ocel je právě pro nízkou remanenci k tomuto účelu nevhodná. Používá se ale zase jinde, např. u elektromagnetů. Tam se vyžaduje právě co nejnižší remanence a tím i zánik přitažlivé síly po přerušení el, proudu v cívce, která je součástí elektromagnetu. Další použití nachází v magnetických obvodech, kde dochází ke střídavému magnetování, např. u transformátů. Zde je třeba docílit co nejmenších ztrát, proto je výhodný materiál s co nejužší hyst. smyčkou.