Proč se jednotlivé české překlady stejných básní od sebe někdy až přespříliš odlišují ?

Jednak je poezie plná obrazností a autentických vyjádření, které si každý překladatel může vyložit jinak;
jednak jde-li o rýmovanou poezii, každý překladatel to jinak zaonačí do rýmů.
Jinak ani v próze nenajdete dva identické překlady – už vzhledem k tomu, že káždý člověk, a tedy i překladatel, je jiný a má jiný styl vyjadřování a chápání – no a v poezii pro její mnohonásobně vyšší obraznost a důraz na formu už vůbec…
Anglická poezie vůbec má velkou výhodu v mnohonásobně vyšším počtu jednoslabičných slov oproti češtině. což je nedostatek, se kterým se každý překladatel – ať už za účelem dosažení rýmu, zachováýní rytmu či smyslu – vypořádá jinak…
Doplňuji:
*každý

Upravil/a: quentos

Každý člověk má nejen rozdílnou slovní zásobu, ale i jiný způsob vyjadřování. Stejně i ten, kdo překládá. Větší rozdíly v textu jsou častější u poezie, protože básník či další překladatel mají k básni jiný vztah, jinak ji chápou atd. Proto jsou některé překlady čtivější než druhé.. Taká doba a vývoj jazyka a slovní zásoby ovlivňuje překladatele…

Některé moderní překlady jsou sice srozumitelnější, ale mnohým chybí jazyková dokonalost jazyka minulosti.

Již jsem uváděla, že jeden básník reagoval na dotaz studentky, zda jeho báseň chápe správně, takto: Mohlo by to tak být…

Odpověď je prostá- všichni ti, co báseň překládají chápou její smysl trochu jinak. To za 1. Další věc, pokud by jí přeložili stejně jako někdo jiný nebylo by to k ničemu (pro jejich peněženku) a další důvod je, že v originále jsou použita slova jejihž přesný význam v češtině není. Takže každý najde jiné slovo, které podle něj daný obsah nejlépe vystihuje. Alespoň tak to vidím já.

Všetko záleží od prekladateľových jazykových znalostí, umeleckého citu a pochopenia autorového zámeru a súvislostí vniku básne.
Český jazyk má veľa výrazov, ktoré sa v bežnej hovorovej češtine ani nepoužívajú.

Je umění, rozpoznat, co chtěl básník říci. Čím novější překlady čehokoliv, tím horší. Překladatel by měl dílo přeložit ve stejném duchu, jak by si tvůrce přál, aby na čtenáře zapůsobilo. Novodobí překladatelé díla przní, hlavně se upravují divadelní hry, vkládají se tam soudobé momenty a vytrácí se to, jak to původně tvůrce myslel. Překládají se i české básně, bůhví jak to pak v jiné řeči vyznívá. Nedovedu si představit např. Halasovy „Staré ženy“ v němčině. Ani nemusí jít o překlady, stačí česká díla a liší se dle doby vydání. Viz „Slezské písně“. Nejlepší jsou ty z prvních vydání.
Doplňuji:
Lze to porovnat i s překladem od Jiřího Valji (vl. jménem Bubeník,1914–1967) Byl to vynikající překladatel z angličtiny.

Upravil/a: Bičiště