Je třeba jít do historie a uvědomit si, jak se vyvíjel český jazyk, nejen v hláskosloví, tvarosloví atd.. Tomu samozřejmě odpovídal i pravopis.
Generál – jenerál.
Souvisí to s hláskovým vývojem a pravopisem. Jen stručně.
V praslovanštině existovala hláska g, která se také tak psala. Ale znamenala I další hlásky a písmena.
Ve staročeštině přibývalo slov, často docházelo ke snížení
srozumitelnosti. Vývoj nebyl jednotný, rozdíly vznikaly v jednotlivých
oblastech a objevily se v nářečích.
.
Proto g prodělalo změny, v češtině tato hláska působila nějak cize
.
Během vývoje se g změnilo v k, j, t, d, ď, které se zapisovaly
jako g.
Např. – cikán – cigán, , hora – gora atd.
Takže z generála se stal jenerál, Genova byla Jenofa.
Jak jsem napsala, hláskové změny neproběhly ve všech nářečích, takže se objevují rozdíly.
Jenerál vznikl v jihočeském nářečí. Odtud se rozšířil dál. Ne všechny tvary jsou ve spisovné češtině.
Písmeno g i hláska zůstaly zpravidla ve slovech cizího původu –
striga, nebo se změnila v – gans = husa. Nebo g zaniklo – Agnežka –
Anežka.
Stejně spisovně generál, nářečně zřejmě chybně čtené jako
jenerál.
Ještě doplním etymologii slova generál z Rejzkova Etymologického slovniíku
generál, generálský, generalita. z latinského . generālis ‘všeobecný’, doslova ‘patřící všem druhům’. Ve vojenské oblast inejprve ve francouzštině. jako přídavné jméno . (capitain général, 14. st.), pak přes němčinu do češtiny.
Upravil/a: annas
2 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?vagra, quentos Nahlásit |
Já jsem to nikdy lidově říct neslyšel, jediné, kde jsem se s tím setkal, byly pohádky s Rumcajsem (a možná že i ve švejkovi se to vyskytuje), myslím, že jde kromě lidového také o zastaralý tvar. Nevím, kde na to Čtvrtek přišel, myslel jsem, že je to z francouzštiny, ale ve fr. se to píše taky s G na začátku, tak jedině že nějakým starším fr. pravopisem. Ve franštině se někdy J vyslovuje jako ž (tedy: ženeral) a obdobně se v angličtině vyslovuje G jako dž (dženerl), takže možná že takovou nějakou oklikou.
0
před 2671 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Obecně lidově ne. Spíš ve starých vojenských písních z moravského Slovácka z dob Napoleona. V novějších textech lid. písní se už jenerál nepoužívá. Je zde to vysvětlení cochee, kdy se na jižním území Moravy nacházela francouzská vojska.
0
před 2671 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Především Annas, díky. To moravské Slovácko se mi moc nezdálo,
protože hláska g je v moravských dialektech běžná, kdežto v českých
se podle mě vyskytuje jen málo. Proto určitě víc věřím těm jižním
Čechám. Jenom si nejsem jistý tím vysvětlením Genova → Jenofa, protože
slovo generál ve staročeštině určitě neexistovalo, takže podle mě
u něj nemohla proběhnout taková hlásková změna, spíš bylo přejato (asi
tedy) z němčiny a zjevně v některých dialektech bylo přejato špatně.
Ještě jsem se dočetl, že ve starém spřežkovém pravopise se /j/
zapisovalo jako <g>, tzn. že by to slovo nějaký staromilec špatně
přečetl a takto se to rozšířilo i mezi lidové vrstvy? 🙂
Každopádně díky! 🙂
Možnosti jsou růuné. To jsem napsala, že j se zapisovala jako g, stejně i další písmena. Latina, tedy latinka, měla málo písmen pro češtinu.
Od 16. století g pak už jako j. Takže to tomu jenerálovi odpovídá. Zřejmě to bude i s tím ženským jménem.
Jenoféfa se zkrátila na Jenofa. Slovo pochází z němčiny, k nám se dostalo jako Genoféfa, protože písmeno J neexistovala.
Stejně tak generál. Dívala jsem se do franc. etymologie – slovo generál se objevilo v r. 1508.
Proto známe cikána i cigána, generála i jenerála, trakař i tragař atd. Někdo četl postaru, to se dostalo dál a eznaiklo.
Uvědomila jsem si, že u slov záleží na tom, kdy byla zachycena jako spisovná. Generál trochu v jiné podobě se podle českých zdrojů objevil dřív. Je pravda, že se názory etymologů někdy liší.
annas | 5283 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2652 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1357 | |
led | 1356 | |
aliendrone | 1181 | |
zjentek | 1080 | |
Kelt | 1020 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |