Avatar uživatele
anonym

Proč řekl Bůh:„Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemi.“?

Nebyl tak trochu malicherný? Vše pracně stvořil a pak to chtěl zničit? To nemá s člověkem žádnou trpělivost? Pak se nedivím, že oni potom neměli trpělivost s ním a že dopadl tak jak dopadl. Nebo to je jinak? Pokud by bůh viděl co se děje na zemi teď, tak si neumím představit co by mohl provést. Myslím, že už to prostě vzdal a doufá, že to sami pochopíme.

Při nahlížení do bible se dívám, že Genesis 6 kapitole se praví něco co mi i na Boha přijde velmi přísné. Proč to neřešil jinak?

  1. I viděl Hospodin, jak se na zemi rozmnožila zlovůle člověka a že každý výtvor jeho mysli i srdce je v každé chvíli jen zlý.
  2. Litoval, že na zemi učinil člověka, a trápil se ve svém srdci.
  3. Řekl: „Člověka, kterého jsem stvořil, smetu z povrchu země, člověka i zvířata, plazy i nebeské ptactvo, neboť lituji, že jsem je učinil.“
  4. Ale Noe našel u Hospodina milost.
  5. Toto je rodopis Noeho: Noe byl muž spravedlivý, bezúhonný ve svém pokolení; Noe chodil s Bohem.
  6. A Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta.
  7. Země však byla před Bohem zkažená a plná násilí.
  8. Bůh pohleděl na zemi; byla zcela zkažená, protože všechno tvorstvo pokazilo na zemi svou cestu.
  9. I řekl Bůh Noemu: „Rozhodl jsem se skoncovat se vším tvorstvem, neboť země je plná lidského násilí. Zahladím je i se zemí.

Doplňuji pro cochee
Tak si přečti 13 bod) a zde máš více textu, který je s tím spjat: http://www.bi­blenet.cz/b/Gen/6

Jedná se o Český ekumenický překlad, ale asi to bude podobné klasické bibli.

PS: Nikdy nikdo přesně nemůže vědět co Bůh řekl nebo neřekl, ale tak by se dala zpochybnit celá bible.

Zajímavá 0 před 3033 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
annas

Odpoveď byla označena jako užitečná

Výklad těchto slov najdete v článku Neuvěřitelná odhalení

http://neuveri­telnaodhaleni­.cz/nejznamej­si-biblicke-pribehy/celosvetova-potopa.html

"Vypadá to přinejlepším na projev Boží spravedlnosti, ale spíše to zavání Božím hněvem nebo dokonce zuřivostí či pomstychtivostí. Rozhodně to ale nevypadá na projev lásky k člověku.

Abychom alespoň z části pochopili toto Boží jednání, musíme se na tehdejší kritickou situaci dívat z jeho perspektivy. Co by se stalo, kdyby Bůh proti rozmachu zla nezasáhl? Co by se stalo, kdyby nechal lidskému odpadnutí naprosto volný průběh? Určitě by to nedopadlo tak, že by Noe, který byl věrný svému Stvořiteli, svým příkladem a kázáním dovedl celý svět k pokání a obrátil jej na pravou víru. Stal by se pravý opak – bezbožnost by pronikla i do Noemovy rodiny a nakonec by bylo v odpadnutí celé lidstvo. Bez výjimky.

Kdyby Bůh nezasáhl a neposlal zničující potopu, nikdo z lidí by nemohl být zachráněn pro věčný život. Srdce všech byla naprosto zkažená a ani další generace neměly vyhlídky na lepší budoucnost. Lidi čekal jen krátký (z pohledu věčnosti) a nepříliš šťastný život na zemi plné násilí, zla a nepravosti a pak věčná smrt. Tím, že Bůh zaplavil svět potopou a zachránil malou skupinku, která mu uvěřila a vstoupila do korábu, dal šanci dalším pokolením ho poznávat, přijmout jeho nabídku spasení a získat věčný život.

Boží soud, který přišel na předpotopní svět se dá přirovnat k ozdravnému řezu lékaře, který amputuje nohu s gangrénou, aby dal pacientovi naději na přežití. Díky tomu, že zahynuli bezbožní lidé, kteří by stejně Boží nabídku věčného života nepřijali (byli tedy už z pohledu věčnosti mrtví) a kteří ohrožovali věčný život skupinky věrných, respektive věčný život dalších generací, mohli mnozí z potomků Noeho nabídku záchrany a smíření s Bohem přijmout a získat věčný život v Boží blízkosti.

Bůh při potopě obětoval své děti, které by stejně zahynuly věčnou smrtí pro jejich odpadnutí, aby otevřel cestu k záchraně milionů svých dětí, kterým potopa dala šanci budovat vztah s jejich Stvořitelem. Zkrátka – zahynuli bezbožní, ale byl zachráněn ostatek věrných, kteří by jinak byli bezbožností také brzy pohlceni atd."

Záleží na každém jedinci, zda a v co věří, či nevěří. Je to jeho volba, je-li správná, nebo ne, je jeho věc.

Starý zákon a stvoření í světa je možné brát jako mytologický či symbolický obraz toho, jak se lidé orientovali ve světě, obraz jejich duchovního života, vztahů mezi sebou a k přírodě.

Starý zákon je starověká hebrejská památka, která obsahuje historické, právnické, liturgické a literární texty.

„Je zajímavé, že ti, kteří v Boha nevěří, na něm pořád něco vidí.“ Pavel Kosorin

Upravil/a: annas

1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Odpovědi.cz Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
cochee

A jak to víš, že to bůh řekl? Z nějaké bajky s nejasným původem?

Po doplnění: Trvám na tom, že bible (v jakémkoliv překladu) není výtvorem boha, takže platí moje první věta.

Upravil/a: cochee

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
anonym

Bůh není, tudíž nic neřekl.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
Dismas

Tobě se nikdy nestalo, že ses do něčeho pustil a pak jsi toho začal mít dost?

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
klumprt

Protože Bůh je nanejvýš odpouštějící a slitovný, cožpak to nechápeš?

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
fcoop

Nedovedu si představit,co tehdy „lidské plémě“ muselo vyvádět,když padlo toto rozhodnutí.
To,co se děje dnes.........­.............­....a nic?
Když se půjde do hloubky – takový virvál kvůli jednomu sežranýmu jablku?
A!..........nemá být Bůh vševědoucí?

Musel by přece vědět,že Adam s Evou ten zákaz poruší.

Ono to bude trochu jinak.
Neříkám,že neexistuje.
Prostě to nevím.
Vědět a věřit jsou dvě zcela jiné věci.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek