V čem tkví důvod kladného vztahu žen k levici? Je to tím, že ženy mají rády jistoty, silný sociální stát a mají větší smysl pro rovnost? Moc žen totiž na pravici nevidím a většinou stojí-li v čele středopravé strany, posouvají ji minimálně sociálně do středu až ke středolevici (jako například Adamová s TOP 09).
Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? Filip84 před 788 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Já vidím i ženy na pravici. Např. Zuzanu Majerovou. Nezvou je příliš
do veřejnoprávních medií. Stejně doleva tíhnou mladí muži s mladou
rodinou doma: v práci úspěšní, manažeři, kteří hltají levicový
mainstream, ale myslí si o sobě, jak jsou v obraze. Jsou kdykoliv
připraveni školit své zkušené a zkoušené rodiče, kteří vidí, jak
svět kolem pádí doleva, a státní aparát a jeho vliv mohutní.
Je těžké, aby se v ultralevicové EU zrodila pravice, ledaže ultralevice
přepálí ty regulace, centralizaci moci, přerozdělování.
2Kdo udělil odpovědi palec? Viktorie II., Dvorní šašek
před 787 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
To a priori nesouvisí s pohlavím.
Každý člověk je, více či méně, determinován nějakým kognitivním zkreslením – kulturou, ve které vyrostl, předsudky, vědomými i nevědomými úsudky, které pramení z toho, čím si v životě prošel, jak se s tím ne/vypořádal a jaká ponaučení si z toho ne/vzal pro futuro, no a jaká opatření ne/přijal, aby se to v budoucnu ne/opakovalo.
To, nakolik a jak je determinován, souvisí se spoustou proměnných: jestli usuzuje primárně na základě cítění, nebo myšlení. Zda-li, a nakolik, si prožil ontologickou nouzi. Jestli prožil, někdy v životě, něco jako Weischedelův frontový zážitek, a jestliže prožil něco, jako Weischedelův frontový zážitek, jestli si z toho vůbec něco vzal, protože promarnit lze jakoukoli příležitost.
Faktem, který je vcelku lehce odpozorovatelný z reakce mas na objektivní události (musulmani & islámský stát, respektive spíše propaganda kolem toho celého, ta choroba, Ukrajina & RF etc. etc.) je, že většina lidí je na tom, v tomto směru, velice špatně.
Dnešní člověk zná, většinou, pouze ontickou nouzi. Zatímco naši předkové byli na ontologickou nouzi přirozeně a kontinuálně připravování od dítěte, protože sousedům umřela babička, babička umřela doma, její mrtvola ležela doma, u hlavy svíce, svíčkové báby se tam chodily modlit rosarium, pak se sešli chlapi i báby, chlapi dali umrlce do truhly, truhlu na máry, přišel farář s ministranty, průvodem odnesli babičku do kostela, odsloužila se missa requiem, a pak babičku odnesli do hrobu. Minimálně byly v každém baráku kury, kočky, nějaký ten pes, sterilisovat / kastrovat se nesterilisovalo, ani nekastrovalo, takže dítě vidělo, sem tam, umřít koťátko, pejska, štěňátko atp. To dnes chybí: žijeme obecně o něco déle (arciť to není o tolik, jak si to lakují na růžovo všelidové představy), moderní medicína je s to „rozchodit“ i někoho, kdo by byl, dříve, dávno tuhý, jako žádný druhý. Staří lidé jsou „uklízení“ do starobinců (a nemusí to být nezbytně nutně v negativním slova smyslu), a i když nejsou, tak když hrozí, že by umřeli doma, tak je RZS doveze do nemocnice a umřou tam, většinou. Rodiny jsou menší, soužití generací není tak obvyklé, dětská mortalita minimální (dříve skoro každému umřel nějaký sourozenec v dětském věku). Smrt se – zdánlivě – vytratila z našeho života.
Do toho žijeme v nějaké illusi, že ta naše „slavná“ technika a úroveň našeho poznání je na takové úrovni, že si poradí prakticky se vším. Není a neporadí. Ale lidé to nevědí.
Do toho žijeme v době zážitkové (nikoli prožitkové, mezi zážitkem a prožitkem je bytostná propast). Jak je ta naše společnost nastavena, tak lidé mají podvědomou potřebu vyhledávat zážitky, které vedou ke slasti. Pokud je někomu špatně, tak je špatný, protože „in“ je být šťastný a mít se dobře. Jsi nešťastný? Kup si tohle, jeď s námi do …, a budeš šťastný. Instantní řešení. Placaté myšlení. Plytké emoce.
To všechno vytváří „osobnosti“, které nežijí, oni žijí simulaci života. Bojí se selhání, bojí se bolesti, bojí se krisí (osobních i společenských), přitom to všecko k životu bytostně patří.
Ženské jsou, obecně, více usuzující primárně na základě cítění. Do toho mají větší hormonální nevyváženost, periodu, jedno s druhým. Vždy je to žena, kdo když se něco stane, tak se musí postarat o děti: je mnohem častější, že děti opustí otec (a založí si novou rodinu s novými dětmi), než matka. Dá se říci, že svým způsobem to mají ženské v životě mnohem těžší.
Lidé žijí v představě, že politici mohou něco změnit k lepšímu (na to jsou to Trotteli), že chtějí něco změnit k lepšímu (na to jsou to hovada), ergo, že tím, že dojdou k těm volbám a hodí lístek do urny, může nastat změna.
Ačkoli fakta ukazují poněkud něco jiného, většina lidí považuje egalitářství za spravedlivější a pro společnost prospěšnější. Socialisticky, komunisticky (ta hranice se dnes stírá) orientované strany jsou egalističtářštější, no tak volí je. Je jednodušší hledat problém a řešení u někoho, či něčeho, jiného, než u sebe sama. A je dokonale nepodstatné, je-li to b/Bůh/ové, politik, náboženský guru, nebo kdokoli jiný.
1Kdo udělil odpovědi palec? Dvorní šašek
před 787 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Takového věci se špatně paušalizují, ale ženy mají skutečně
větší smysl pro spravedlosti a sociální cítění, takže mohou být trochu
více vlevo. Ale především jsou více ve středu, možná s výjimkou těch
nejmladších (tam jsou ale radikální i muži). Každpovádně ve středním
věku je násobně víc radikálů mužů (pravicových i levicových) než
žen.
P.S. Nemyslím, že by zrovna Adamová posouvala TOP09 doleva. Máte pro to
nějaký důkaz? Zatím jsem zaznamenal, jak je obviňována z nesociálnosti a
nesolidárnosti s chudšími a sociálně slabšími …
0 Nominace Nahlásit |
V jaké levo? Kde je levo? Žádné tady není, takže kam podle tebe inklinují ty „mladé ženy“?
0
před 787 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Drap: Jaký nesmysl? " Ženy také lépe čtou ve tvářích lidí, snadněji odhalí lež a víc jim vadí. To je pro politiky handicap. A další rozdíl: žena jako jemnější tvor má větší soucit se slabšími, diskriminovanými, hlubší citlivost pro témata, která se dotýkají rodiny, zdraví či ekologie. Proto spíš preferují sociálnější strany, například socialisty, zelené či lidovce".
Je to jen příklad za všechny a stále tento parametr platí. I v rádoby pravicových stran jako TOP 09 sama předsedkyně akcentuje standardní témata moderní levice (práva menšin, kombinace pracovní kariéry ženy a péče, zelená politika, integrace EU, progresivismus, problematika sexuálních identit…).
Z tvé otázky vplývá, že by se to mělo jednat všech, nebo alespoň většiny dnešních mladých žen. Ten údaj máš odkud? ten byl vycucán z prstu, bez jakýchkoli údajů. Stejně tak za nesmysl považovat Adamovou za levicovou politčku. Konkrétně u této paní si nejsem stoprocentně jist, že je vůbec žena.
Že je TOP09 pravicová- ani omylem. Taková pověra, vzešlá z masmedií se sídlem tamtéž. Vždyť kopíruje ultralevicové eurounijní nápady snad ochotněji a nekriticky než jiné strany. Dokonce ani nehájí konzervativní pohled na vztah muže a ženy, jako KDU-ČSL!
Ametyst: Potrhuji, TOP 09 nemá s pravicí nic moc společného a s konzervatismem už vůbec ne. Bohužel, pravice v ČR není.
Dvorní šašek: Také si myslím. Vývoj ma dlouhou historii, kdy po válce se na Západě rozmohla sociální pomoc, peníze na to byly, Marshallův plán, atd. Od té doby si žádná západní vláda neriskne dělat pravicovou politiku bez větších zásahů státu. Už také zjistili, že lidi se na stát trochu víc spoléhají a nechtějí být nutně samostatní a zodpovědní. Sociální peřinka způsobila, že zlenivěli. Dnes už nikomu nepřijde divné, že největší firmy žebrají u vlád finanční podporu. Vydírají je tím, že propustí tisíce zaměstnanců. Už se to hodně zvrtlo doleva.
Bohužel, z principu pravice nemůže souhlasit s centralismem a posilování role EU jako nadnárodní organizace, proto jsem názoru, že pravicová strana u nás není, ba není téměř nikde. Je šílené, jak se státy EU předhánějí, který bude více zadlužený.
annas | 5913 | |
Drap | 4616 | |
led | 3000 | |
Kepler | 2836 | |
marci1 | 2240 | |
zjentek | 1647 | |
ivzez | 1445 | |
quentos | 1420 | |
aliendrone | 1413 | |
elkon | 1306 |
Divadlo |
Etiketa |
Kulturní akce |
Literatura |
Náboženství |
Ostatní kultura a společnost |
Historie |