Proč Němci na rozdíl od Čechů upřednostňují tykání? Nepůsobí to pak mnohem přátelštěji a uvolněněji?

Jasně v mnoha zemích je to naprosto přirozené že si kolegové tykají. V některých jazycích zase rozdíl mezi oficiálnější a normální formou vyjadřjují použitím křestního jména nebo použitím příjmení.
U nás to bývalo také normální, ale teď se to bere jako přežitek komunistických odborů (všichni jsme soudruzi tak si tykáme, všimněte si některé historické filmy). No a nakonec je tu ještě mladá generace manažerů, která vykání považuje za odznak důležitosti své firmy. S jednou takovou firmou spolupracuju, a šíleně mi ta jejich móda s vykáním leze na nervy – pocházím totiž z vysokoškolského prostředí, de se na vykání moc nehraje.

Němci podle mých zkušeností nedávají přednost tykání před vykáním.
Ve společnosti, v práci, ve školách, sportovních klubech či oddílech je
to podobné jako u nás.

Ještě jedna zkušenost:
U nás bohužel někde (někdy) dochází k tomu, že pokud si lidé na pracovišti
tykají, sklouznou do určité familiérnosti, která neprospívá kolektivu ani pracovním výsledkům.
S tím jsem se u Němců nesetkala …

Za minulého režimu si tykali komunisté a oslovovali se soudruhu. Před válkou zase někteří lidé onikali. Já si myslím že tím vyjadřujeme určitou úctu druhému (nadřízenému,star­šímu) člověku.