Proč nejsou kluci schopni říci o jiném klukovi, zda je hezký nebo ne?

I říct o holce, zda je ´obecně´ hezká, je obtížné – každý chlap preferuje ´něco´ jiného…
😉
Ale o jiném chlapovi/klukovi prostě neuvažujeme v intencích hezký-nehezký, opravdu to nevíme, neřešíme. A – aspoň podle mne, to vůbec nesouvisí s obavou, abychom nebyli považováni za homosexuály, to neřešíme taky.
😉
Možná to souvisí s faktem, že meruňková je marmeláda, ne barva.
😉

Já se přiznám, já to nepoznám. Když se mě na podobnou věc holka zeptá, tak prostě nevím, protože to prostě nevím, stejně tak to nepoznám na ségře, na tátovi, na dědovi, na babičce ani na mámě. Mě ty lidi prostě nepřitahujou a proto to asi nevidím. Vnímám je naprosto „jiným“ způsobem, a možná je to tak dobře, alespoň mě v tomto směru nikdo nemůže považovat za povrchního.

Proč to tak je obecně se dá jen těžko říct, možná proto že za primární vlastnost žen se obecně považujou emoce a krása, zatímco u mužů je to síla a naopak minimální emocionální projev. To co ty tady zmiňuješ, to je jen špička ledovce, ono je i rozdíl v chování, třeba když žena požádá ženu aby jí zapla zip je něco jinýho než když o to požádá muž muže. Stejně tak je to se zapnutím řetízku, dokážeš si takovou situaci vůbec představit? To snad i tobě jako ženě musí přijít divný, nebo ne? Tak mi netvrď že jsme to my co máme předsudky. My se nemalujeme, nechodíme na manikůru, nelakujeme si nehty, neholíme si nohy, podpaždí ani obočí, nestaráme se o to aby nám ladilo oblečení s barvou pleti a nedáváme pětikilo za úpravu vlasů.

http://s0.uplo­ads.im/NGa21.png

To bude tím že kluci na sobě sledují co druhý dovede a ne jak má dlouhé řasy :)

Krásna môže byť aj prázdna nádoba…

Otázka nie je správne položená, počula som veľa chlapcov aj v puberte i v dospelom veku, ako sa o inom vyjadrili o jeho kráse a nemali strach, že ich budú považovať za gayov. Čo je to krása u človeka? Pohľad na krásu je závislý od uhlu pohľadu, vnímania a definícii samotnej krásy, spojenie fyzickej a duševnej krásy, nie je to len otázka sexu. Ale takisto mnohí sa boja prekročiť tú pomyselnú čiaru ľudských vzťahov, ktorú spoločnosť vytvorila pre svoju ochranu – akési pravidlá, etiku, aj keď v mnohom je v rozpore s ľudskou prirodzenosťou a nikdy neprejavia svoj názor. A mnohých zaujíma čosi iné, krásou ako takou sa vôbec nezaoberajú.

Tak to teda zírám. Za mého mládí, nebo dospívání, tím myslím bratru před 50ti léty, jsem se s tímto „fenoménem“ jaksi nesetkal. A to jsem si do dneška myslel, že jsme byli úplně normální. Neměli jsme problém mluvit i před holkama o tom kdo je jakej „fešák“ i když je pravda, že jsme jen tiše záviděli, že to nejsme my.
Jak se ten svět mění. Dneska by nás zařadili mezi 4% menšinu.

asi protože nejsou na kluky.