Potom bychom se nemuseli učit i druhý cizí jazyk. Každý národ by měl svůj mateřský jazyk a lidi by se učili mezinárodní. Ušetřilo by to spoustu času i papírování.
A když ne mezinárodní, tak by nám stačil aspoň jeden jazyk v EU nebo Evropě celkově.
Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? annas, Kepler, EKSOT123, Kateřina Šil před 1338 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Podobný dotaz v archivu
Společný nadnárodní jazyk je asi utopie?
Jak vidíte zavedení esperanta jako mezinárodní jazyk?
https://www.odpovedi.cz/otazky/spolecny-nadnarodni-jazyk-je-asi-utopie
https://www.odpovedi.cz/otazky/jak-vidite-zavedeni-esperanta-jako-mezinarodni-jazyk
–
Třeba tatina si udržela své výchozí postavení až do doby renesance, kdy
se prosadily národní jazyky a latina se stala mrtvým jazykem. I když se
objevovaly další pokusy oživit ji ., Ale nepodařilo se…
"Takže je vidět, že snahy o udržení latiny jako nadnárodní jazyka ztroskotaly. Jednotlivé národy od doby renesance považovaly i svůj národní jazyk za znak identity, znak národa, vznikala proto díla v národních jazycích, dokonce se objevily nové literární útvary.
Domnívám se, že světový jazyk by se každý měl učit dobrovolně a vybrat si ten, který mu vyhovuje. Jestliže se bude příslušníkovi jednoho národa vnucovat jiný jazyk, může se to chápat jako politický či ekonomický tlak, vlastně jde o jakousi jazykovou diskriminaci. Vzpomeňme na „vnucování“ němčiny či ruštiny v určitých dobách. Tak se vlastně Jeden národní jazyk nadřazuje nad jiný národní jazyk. Tato jazyková „diskriminac“ byl postihla všechny národy.
Takže pokud vytvořit nadnárodní jazyka, tak jazyk umělý, který by vyhovoval velké většině, ale sloužil by především v mezinárodním styku. Otázka – chtěli by se ti, kteří mluví světovým jazyky, jej učit? Takže považuji za utopii vytvoření nadnárodního jazyka pro všechny národy světa …
Každý jazyk má přece svá specifika, své zákonitosti vývoje, každý člověk má právo se rozhodnout, zda se chce, nebo nechce učit jiný jazyk. Záleží na různých okolnostech.
I když bohužel češtinu v minulosti ovlivnila němčina, v současnosti angličtina, především pokud jde o slovosled, který snižuje srozumitelnost, někdy i nevhodné nahrazování českých výrazů anglickými, stále žije .
Karel Čapek: " Myšlenky jsou naše, ale řeč patří národu. Každá korupce jazyka porušuje národní vědomí. Zdokonaluje-li se národ, musí se zdokonalovat i jazyk; neboť je živý a vyvíjí se s námi všemi, stále nesen výškou duševního napětí národního."
https://nepovinna-cetba.webnode.cz/news/karel-capek-chvala-reci-ceske/
Upravil/a: annas
0 Nominace Nahlásit |
Bylo několik pokusů (asi nejznámější esperanto, ale bylo jich víc), ale celosvětově se to neujalo. Byla snaha protlačit národní jazyk jako mezinárodní (latina, franzouzština, angličtina, němčina, ruština) ale ani to neprošlo. Takže asi bez šance, dokud se do toho neopřou Číňani 😉
Upravil/a: quentos
0 Nominace Nahlásit |
Kromě esperanta existovalo i více pokusů o zavedení, ale neujaly se. V některých oborech ale funguje jako mezinárodní jazyk angličtina, například v leteckém provozu.
0 Nominace Nahlásit |
Protože se nelze shodnout, který z tisíce existujících jazyků by to měl být. I v případě umělých jazyků platí, že žádný není úplně neutrální, ale vždy se více či méně blíží některým existujícím – a jsme znovu na začátku (případně úplně uměle vytvořený jazyk by byl zase těžký na učení).
0 Nominace Nahlásit |
Proč? Proč dosavadní pokusy selhaly, proč zanikla i fungující
latina?
Nový umělý jazyk a vlastně i ta mrtvá latina má tu nevýhodu, že nikde
není domácí. Takže se člověk učí něco pro dorozumění, a pak přijede
někam, kde tak stejně nikdo nemluví, přestože by mu rozuměli. Ale on by
nerozuměl jim. Zkrátka když člověk někam přijede, je lepší znát
domorodý jazyk. Čili umělý jazyk má omezené využití.
Přesto podle mě by mezinárodní jazyk byl velmi dobrá až nutná věc.
Myslím, že by měl být umělý a musel by být povinnou součástí školní
výuky a to všude a do vysoké míry znalosti. A dále by musel být různými
prostředky nuceně udržován v používání, aby ho lidi nezapomněli.
Zkrátka bez umělé a trvalé intervence ze strany států se to asi nemůže
ujmout a udržet.
Upravil/a: EKSOT123
0 Nominace Nahlásit |
Podle mne je problémem nacionalismus. Například ango/američané většinou necítí potřebu se nějaký jazyk učit. Jich je mnoho a kdo s nimi chce komunikovat tak ať se naučí anglicky. Trápí to hlavně menší národy, ty se ale vzájemně nedomluví a tak mají vyjednávací pozici velmi špatnou.
0 Nominace Nahlásit |
Zatím všechny pokusy o zavedení umělého jazyka v praxi selhaly.
Ze strany lidí a úřadů v jednotlivých zemích chyběla chuž a snaha.
Proto. Jazykem vědy je AJ ;D
0
před 1337 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
To je jen Tvůj dojem. Ani v Evropě se nedomluvíš anglicky všude. Francouzi maj k AJ odpor, Maďaři se učej radši německy (to jen pár příkladů)
EKSOT123: Latina především není živý jazyk, takže je vhodný tam, kde
stačí jeho popisná funkce. Romány v latině dnes asi nikdo nepíše, nová
slova do ní podle mého názoru nepronikají (není důvod).
Naproti tomu Esperanto je živý jazyk, vychází v něm literatura, dokonce
jsou i spisovatelé kteří ho používají. Existují divadelní hry. Nová
slova se dají přebírat (samozřejmě s modifikací do daného schématu
tvorby slov).
Arne1,
jak jste na to přišel? Ano píše se Esperanto, ale na začátku věty.
"esperanto – umělý mezinárodní jazyk opírající se zejm. o jazyky románské a do určité míry germánské, vytvořený r. 1887 varšavským lékařem L. Zamenhofem
esperanto – lingv. umělý mezinárodní jazyk opírající se zejm. o materiál jazyků románských a do urč. míry germánských s mírně analytickou gramatikou ".
„vyučovat esperant“.
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2622 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |