Proč mám pocit méněcennosti?

Odpoveď byla označena jako užitečná

1/ To je věc dědičnosti a výchovy
2/ Máš. Ty si třeba budeš myslet, že tvůj herecký výkon nebyl dost dobrý, ale jiní ho ocení.
BTW: Umělci jsou mnohdy uzlíčky nervů. Vyrovnaný člověk nemá důvod se umělecky projevovat.

Šance je vždy, ale při pocitu méněcennosti to bude dost obtížné

Vnitřní pocit méněcennosti je vnější projev ztráty sebedůvěry.
Herec si musí věřit.
věřit,
že správně pochopil postavu, kterou představuje
že diváci příjmu jeho podání postavy
věřit v úspěch…
Pokud toto cítíš v sobě, máš šanci být hercem. Vše ostatní je chuť se hodně učit, schopnost představivosti, trpělivost, práce s textem, mimikou a pohybem a k tomu všemu dřina na jevišti

Upravil/a: led

Dělej lidem drobné radosti a pomáhej jim. Zeptej se jich někdy jak se mají, či jim pověs něco zajímavého a zapojuj se více do diskuzí. Pak třeba očekávej od nich něco i ty. Né každý bude ochotný a proto si časem zjistíš u koho máš dobré vztahy a ona ta méněcennost nebude pak tak cítit. Uvídíš časem. Spousta herců nezačínala ani jako herci, ale třeba v jiných zaměstnáních. Můžeš zaujmout třeba i vzhledem, povahou, charismatem a tak podobně. Pokud si introvert tak to ber krok za krokem a nespěchej na to.

Asi méněcenný jsi. Tím, že tuhle otázku položíš sem, se z tebe herec vážně nestane, to už o něčem vypovídá.

Pokud budeš umět zahrát, že se cítíš méněcenná, tak z Tebe
může být i herečka. Ale herečka s pocitem méněcennosti, to by asi nešlo. To by každý poznal. Takže hlavu vzhůru 🙂

Upravil/a: yuko