Proč má řada náboženství jako jednu ze základních podmínek, věřit pouze v jednoho boha?

Přece žádný Bůh není sám, vždy je okolo nějaké božstvo výjimečné moci, ale NIKDY věřím nejde o jedince, IMHO sám nedokáže vydržet ANI BŮH.

Protože jsou to náboženství monoteistická. Jak bys mohl věřit a mít důvěru v boha, který o sobě tvrdí že je jediný a zároveň věřit v jiného boha?

Jsou to jen některá náboženství, a je jich hodně málo. Islám je monoteistický na 100%. U křesťanství to moc neplatí – lidé se modlí ke spoustám dalších bůžků (říká se jim svatí).

Logicky více Bohů být nemůže, leda by je ten první Bůh vytvořil, (odkud by se jinak vzali?) V tom případě by si ale jistě nad nimi ponechal moc. Jenže člověk se zdá jaksi retardovaný co se jeho schopnosti uvažovat o Bohu týče. Takže tato víra v jednoho Boha, občas posilovaná osobním kontaktem proroků, vizionářů a věřících s Bohem, se předává z generace na generaci od dob prvních lidí. Později v židovství, a odvozeně v křesťanství a islámu. Možná ještě v nějakých izolovaných náboženstvích, netuším.

Upravil/a: EKSOT123