Proč je to právě angličtina která se stala „univerzálním“ jazykem?

Anglicky hovoriace krajiny pri svojej objaviteľskej a agresívnej činnosti sa rozšírili snáď do všetkých oblastí sveta. Popri tom rozširoval aj svoj jazyk…
Keďže vo výpočtovej technike tak isto prevládali anglicky hovoriaci technici, je logické, že svoju reč vo zjednodušenej verzii zaviedli aj sem.

Mezinárodnost či světovost jazyka se odvíjí od hospodářské, kulturní a vojenské síly národa. Řekové byli schopní obchodníci, zakládali osady po celém středomoří a jejich umění a vzdělanost měly renomé. Proto byl o řečtinu zájem a stala se mezinárodním jazykem antického světa. Po středním východě ji ovšem roznesly zbraně Alexandra Makedonského. Latina se po krajích kolem Středozemního moře rozšířila díky válečným schopnostem římských legií. Až potom Římané na základě kultury řecké dospěli k výšinám latinské vzdělanosti. Podobně v novověku se díky ekonomickému rozvoji v západní Evropě, který umožnil zámořské objevy a mocenské ovládnutí mimoevropského světa, rozšířily Španělština, Francouzština, Angličtina (potažmo Portugalština a Nizozemština) po všech kontinentech. V 19. století byla britská říše největším státem a ve století dvacátém byla vystřídána svou bývalou kolonií Spojenými státy, též anglofonními. Hospodářská (a z ní pramenící vojenská) síla anglicky hovořící společnosti umožňuje další kulturní a vědecký rozvoj a přitahuje tvůrčí jedince z ostatních národů. Takže nové objevy, vynálezy a myšlenky dostávají prioritně anglická označení a z důvodu velikosti anglofonního trhu se umělci a vědci snaží publikovat v angličtině. Tím se postavení angličtiny dále posiluje. Všimněte si, že postavení jazyka jako mezinárodního nesouvisí s jeho lingvistickou vhodností pro tento účel. Latinská gramatika není jednoduchá a řecká je dokonce příšerná. Přesto se ve svých obdobích staly mezinárodními jazyky. Například Esperanto, uměle vytvořené pro mezinárodní komunikaci, protože nemá ekonomicko-kulturní realitu, o níž by se mohlo opřít, se ne a ne prosadit. Je sice pravda, že anglická mluvnice, pro svou jednoduchost, je velmi vhodná pro počítačový svět, angličtina byla jaksi „ve správnou dobu na správném místě“, a kdo ví, jak by se výpočetní technika vyvíjela, kdyby měla začínat v řeckém nebo českém prostředí, na druhou stranu vztah mezi psanou a mluvenou formou angličtiny a silně zkomolená výslovnost slov přejatých z jiných jazyků jsou pro účely mezinárodní komunikace značně nevhodné. Ale to už jen tak na okraj.
V budoucnu bude stoupat význam neevropských jazyků jako čínština nebo hindština. Nicméně se zdá, že v nejbližších dekádách si angličtina své postavení udrží. Co bude později se neodvažuju odhadovat. Cicerona taky asi nikdy nenapadlo, že by se latina měla stát mrtvým jazykem…

Poněvadž je to v kulturním světě nejpoužívanější jazyk.