Proč je slovo prdel sprosté a prdelačka ne?

Jen doplním, že slovem prdel se ve staročeštině běžně označovala zadnice, řiť, zvl. řitní otvor. Jenže časem se význam slova posunul a dnes zní jako slovo vulgární, a to i v přeneseném významu.

Pojmenování polévky prdelačka je nářeční či slovo obecné, takže se užívá v původním významu. Nemá ráz hanlivý.

Slovo je sproste pouze tehdy, kdyz mu takovy vyznam daji lide.

=============­==========
Slovo prdelačka nijak sproste neni – (v nářečích – Haná : prdelanka, Lašsko : prdelovica, Morava: podprdelačka, Slezsko : prdelůvka) je mastná polévka při zabijačce (ovarovice). Slovo pochází z výrazu všeslovanského původu : slovensky prdieť, prd, polsky pierdzieč, piard, pierdziel, ukrajinsky perdity, perdiž, rusky perděť, slovinsky prdeti, prd, srbochorvatsky prdjeti, atd. Jedná se o zvukomalebné slovo s kořenem perd-. Ve slovanštině nepochybně pod vlivem blízkého slovesa smrděti, je i náležitý slabý stupeň v kořeni, takže se obě slovesa rýmují (podobně lotyšsky pirdět a smirdět).

zdroj : K.J.Obrátil : Velký slovník sprostých slov, Praha : Kryptadia 1999
Etymologický slovník jazyka českého, Praha : Lidové noviny 1997

=============­======================
Zatimco kdyz nekoho „poslete do pr*ele“, logicky se urazi. Proc? Protoze to tak lide maji zazite. Kdyzbych vas poslal do „lumpenkjuby“ (slovo, ktere jsem prave vymyslel :)), tak pokud by zlidovelo, zalezelo by, v jakem ohledu se bude rikat. Proto je slovo „prdel“ sproste (ci spise bych rekl pri hodne prilezitostech nevhodne) a „prdelacka“ ne.

(Proc rikam nevhodne a ne sproste: kdyz nekoho poslete do pr*ele, je to jiste urazlive. Ale kdyz reknete, ze jste dala „malemu na prdel, protoze hodne zlobil“, dotycny se mozna pousmeje, ale nebude rikat, ze kohokoli urazite. A kdyz reknete, ze jste dala „malemu na prdelku“, nebude ‚nikdo‘ rikat uz vubec nic. Proste a do Xtice opakuji: zalezi, jaky tomu daji lide (= spolecnost) vyznam. Je zajimave napriklad sledovat, jak se lisi sprosta slova u nas a v Americe. Zatimco u nas jsou zalozeny prevazne na castech lidskeho tela, v Americe jsou urazky skladany hlavne z hanliveho oznaceni rodiny.)

Jeden člověk mě řekl,že není sprostých slov pokud se používají tam kam patří.Sprosté jsou až když je užijeme nevhodně.Sprostší je ten kdo má sprosté myšlenky.

skuste se v létě na koupalisti bavit na koupališti a nahlas řekněte kozy.

a zistíte, že i kozy jsou sprosté slovo.

Prdel – viz http://priruc­ka.ujc.cas.cz/?slo­vo=prdel&Hledej=Hle­dej – podle mne není sprosté slovo. Jste neslyšela mluvit dnešní mládež?

Recept na prdelačku
Použité suroviny receptu Prdelačka:
100 g krup | sůl | 4 stroužky česneku | 600 ml vepřového vývaru | 400 ml vepřové krve | mletý černý pepř | asi 1 lžička drcené majoránky | čerstvá majoránka na ozdobu
Postup přípravy receptu Prdelačka:
Kroupy důkladně propereme, namočíme do hrnce se studenou vodou a necháme nabobtnat. Poté je uvaříme v osolené vodě doměkka. Česnek oloupeme a utřeme se solí. Vývar přivedema k varu. Za stálého míchání do něj postupně přiléváme krev. Krátce povaříme. Do polévky přidáme uvařené scezené kroupy a česnek se solí. Podle chuti ji okořeníme pepřem a drcenou majoránkou. Rozdělíme ji do talířů, ozdobíme čerstvou majoránkou a podáváme. (Pokud nemáte vepřovou krev, můžete na polévku použít dvě jelítka.)

je to polévka!!!

Zdroj: http://recepty­.chytrazena.cz/po­levky/prdelac­ka-115512.html

takto třeba i děvka- před pár set lety znamenalo dívka (jakákoliv), dnes je to trochu vulgárnější ;D

tak sem si vzpomněl, na ZŠ sme na WC mluvili s kámošem o referátu do dějepisu, tak sem mu říkal, jak sem to napsal:
„...... a dím vznikla nová knihovna“ než sem stačil říct poslední slabiky, tak mi kámoš nechtěně přibouchl palec do dveří a já sem ty poslední 2 slabiky zakřičel na hlas ;D
no, jak na schvál mě slišela učitelka a na konec sem dostal poznámku, že se nevhodně vyjadřuji o přestávce a lřu učitelům ;D