Proč? Na to zřejmě není odpověď, jen domněnky, ve 20. st. pak záměrné ovlivňování počasí. Našla jsem jen tyto informace.

Války v době husitské. – nepřízeň počasí v době válek:

Kronikáři zaznamenali mnoho anomálií klimatu v průběhu mnoha desetiletí i staletí, ze kterých lze poměrně přesně rekonstruovat vývoj klimatu po celou dobu středověku ve střední Evropě i v českých zemích.
klimatologové na základě dlouholetého zkoumání historického vývoje klimatu ve střední Evropě a v českých zemích k pozoruhodnému závěru. V období malé doby ledové v letech 1195 – 1465 docházelo ve střední Evropě k prudkým výkyvům klimatu v přibližně čtyřiceti obdobích prudkých klimatických změn, které velmi silně ovlivnily dění v této části Evropy.

Nás bude především zajímat období husitských válek v letech 1419 – 1437. Klimatické změny totiž ovlivnily výrazně závěr husitských válek a přispěly nejenom k zahraničním výpravám, nebo-li rejsám, ale velkou měrou také k rozkladu a zániku polních vojsk táborů a sirotků.

Podle klimatologů zabývajících se historickou klimatologií spadají husitské války do studeného úseku malé doby ledové, jež je vymezeno lety 1416 – 1446 a pro které jsou charakteristické studené klimatické změny. Klimatologové mluví v souvislosti s tímto obdobím o velké řadě abnormálních až extrémních zim provázených sněhovými kalamitami, mnoha slabých a nevýrazných letech s ohledem na úrodnost zemědělských plodin a řadě hladomorů. Takové období by již samo o sobě bylo považováno za velmi zlé, ale v době, kdy se v Čechách válčilo nepřetržitě plných patnáct let a kdy České království válkou těžce strádalo, máme co dočinění s obdobím, které nelze nazvat jinak, než jako neobyčejně těžké.

Klimatické a přírodní změny do souvislostí s politickými dějinami.

http://husitstvi­.cz/clanky/zme­ny-klimatu-behem-husitskych-valek-1419-1437/
Jen částečná odpověď z 20. století.

Jinak ovlivnění počasí za 2. sv. války

http://hn.ihned­.cz/c1-18856360-clovek-dokaze-ovlivnit-pocasi-ale-jen-omezene

Člověk dokáže ovlivnit počasí, ale jen omezeně

Změnu počasí na letišti úspěšně zvládli Britové za druhé světové války. Potřebovali, aby jejich vojenská letadla mohla přistávat i za mlhy, která je v ostrovním království dosti častá. Vyšli z faktu, že mlha vzniká, když se vlhký vzduch ochlazuje a v něm obsažená vodní pára začíná kondenzovat. Proto stavěli podél letištních drah soustavu potrubí, která rozptylovala nad dráhou jemný aerosol benzínu. Ten po zapálení odpařil kapičky mlhy.

v šedesátých a sedmdesátých letech letectvo USA s úspěchem uměle vyvolávalo déšť nad Vietnamem, aby se severovietnamská armáda nemohla přesunovat po rozblácených stezkách.
Dostupné zprávy také uvádějí, že v Sovětském svazu se rozptylováním jodidu stříbrného „rozpouštěly“ mraky, které směřovaly v době státních svátků nad města a hrozily, že pokazí centrálně organizované manifestace.
Avšak celkově se ukázaly hranice lidských možností. Vědci dokázali uměle vyvolat déšť nebo sněžení z dešťového mraku, který už letěl nad krajinou. Jakmile však jde o větší úkol, dokonce o ovlivnění hurikánu, lidské síly selhávají a příroda si stejně dělá, co chce. Třeba hurikán každou vteřinu vydává energii, která odpovídá asi padesáti jaderným pumám shozeným na Nagasaki. A do takovéto síly v atmosféře lidská technika zatím účinně zasáhnout nedokáže.
Ani vyvolání lokálního deště přitom není se zárukou. Umělé částice musí do mraku dopravit letadla či rakety ve vhodnou chvíli, kterou je ale obtížné odhadnout. A tak výzkumníci od těchto pokusů postupně upustili.

Třeba vědci zjistili, proč se kazí počasí o víkendu. Mohlo být něco podobného i v minulosti? Vyšší produkce tepla na jednom místě.

Roli hraje produkce tepla spojená s ekonomickou aktivitou a vyšší spotřebou elektrické energie během všedních dnů. Zatímco o víkendu je přísun tepla vzniklého lidskou činností nižší. Druhým faktorem je cyklus koncentrace znečištění vzduchu, zejména množství aerosolů. Ty fungují jako kondenzační jádra na nichž se sráží vodní pára a vznikají tak vodní kapky – oblačnost. Pevné částice ve vzduchu však také částečně odrážejí sluneční záření, čímž snižují přísun slunečního tepla.

http://blog.ak­tualne.centrum­.cz/blogy/dag­mar-honsova.php?i­temid=994

Nevím, co tě k takovému poznání přivedlo. Počasí a války nemají vzájemnou vazbu. Vezmi si třeba IIsvětovou. Ta se odehrávala za všech možných klimatických jevů na které si jen vzpomeneš. Přes slunečné a teplé dny po deště, plískanice, mráz a sníh.

co taková operace Compass a další boje v Libyjské poušti za Druhé sv. války ;{)> to máte jenom dojem z válečných filmů – režiséři špatné počasí volí schválně, aby zvýšili napětí a dodali divákům ještě větší pocit nepohody :{)>

počasí má přímý vliv na psychiku celé fauny, tudíž živočichů včetně čeledi hominidi a taky včetně mě a ostatních, kteří té teorii nerozumí. Faktem je, že krásné počasí mimo jiné souvisí s představou tzv. ráje a tam, jak známo, se nebojuje ani neválčí. Paradoxně ničením přírody (velký barevný motýl ve svém přirozeném prostředí = ráj ) tvoříme špatné počasí, které je příznivé pro války a boje

Není. :D