NDĚJE SE NIC.
U nás do 10 ks, něco po 5 ks. Praxe je zde taková, minimálně
20 let!
Důvod je jednoduchý
Nikdy jsem si nedělala „válečné zásoby“, nejsem hamoun 😉
Už nezavařuji, abych „musela“ mít 25 kg cukru… (ve sklepě, na
půdě
nebo v bunkru 😉
Nic nepřeprodávám, jako někteří trhovci a Vietnamci…
Nejsem domácí pekařka, kuchařka (malá výrobna)
Šanci k „výhodné koupi“. byměl mít, co největší počet lidí.
Ten větší počet „utrácejících zákazníků“, je lákán na AKCE, aby
v obchodech
,utratil, co nejvíce peněz, I ZA .JINÉ ZBOŽÍ.
OBCHODY, JEN REGULUJÍ NÁJEZDY „SARANČAT“ A NENASYTNÝCH
„CHRAPOUNŮ“ 😉
Někteří lidé to řeší tak, že na nákup vyrazí více rodinných
příslušníků,,
nákup rozdělí. Jiní, „Nenasytové“, jdou 2×, 3×......a mají
„nahamouněno“.
Upravil/a: da ny
0 Nominace Nahlásit |
Aby e dostalo na více zákazníků
3Kdo udělil odpovědi palec? Kelt, aliendrone, da ny
před 237 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Na to neexistuje obecně platné pravidlo nebo zákon. Jde o rozhodnutí
managementu konkrétní prodejny nebo řetězce.
Obvykle jde o formu reklamy sloužící k nalákání zákazníků. Pokud si
toho někdo koupí paletu, nepůjde do toho obchodu znovu a navíc to ještě za
danou cenu nebo s malým ziskem může prodat dalším, kteří pak také
nebudou mít motivaci k návštěvě prodejny.
3Kdo udělil odpovědi palec? Kelt, Pepa25, aliendrone
před 237 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Všechny výrobní a obchodní subjekty se chovají striktně ekonomicky. Vymýšlejí na zákazníky 100+1 marketingových triků. Když se chce i zákazník chovat ekonomicky, každý se tomu podivuje, ba i odsuzuje.
2Kdo udělil odpovědi palec? Kelt, aliendrone
před 237 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Omezení prodeje některých potravin může mít několik důvodů.
To jsou jen některé z možných důvodů. Pro konkrétní informace týkající se vašeho konkrétního obchodu nebo situace by bylo vhodné se obrátit na zákaznickou linku nebo prodejce přímo.
0 Nominace Nahlásit |
Myslíš, že tvůj dotaz má smysl zde? Ptej se v konkrétní
prodejně.
U nás třeba kupujeme 25ks stále.
Upravil/a: elkon
0 Nominace Nahlásit |
Problém je, že spotřebitel myslí jen na sebe… Konzum kámo a neříkej,
že pod něj nespadáš. Ono to ani nechce až tak moc logického uvažovaní,
stačí se nad tím na chvíli zamyslet (ale taky ses nad tím zamyslel asi jen
jako: „proč sakra nemůžu..?!“ „já chci!“ „v čem je problém“
„další omezení“). ;)
Jeden obchod má omezené množství takových potravin – které bývají
žádané (máslo, vejce, olej,…). Většinou na týden (nebo určitý počet
dní v týdnu – dle jejich intervalů dodání zboží od dodavatelů).
Sleva je pro všechny. Je to pojistka, aby třeba 5 zákazníků nevykoupilo
všechno, co mají na prodejně / na skladu. Nejen, že by to bylo nefér, ale
obchod/prodejna by z toho mohla mít potíže – a nedostala ba tak svým
závazkům vůči spotřebitelům.
„Potíž“ je, že podnikatel musí myslet obecně, ve velkém, na
zájmy/pověst firmy, myslet často pro širokou veřejnost a dopředu.
dlouhodobě. A taky to chce pro-počítat. Obyčejný konzument/zákazník
myslí hlavně na sebe, max rodinu. Ostatní ho ani nenapadnou (ani že
existují a taky že něco chtěj). A do role podnikatele/firmy ho ani
nenapadne se vžít (to je pro ně často nepřítel), kterého však
potřebují, někteří i denně, nonstop)." Já, já, já. Potřebují,
musím, chci."
Nedostalo by se na ostatní. Takže základ je dostupnost pro
všechny.
Ti, co si to nakoupili, by to navíc dále mohli prodávat za vyšší cenu
(živnostníci, podnikatelé, společnosti, aj) nebo to využívat při
velkobjemovém podnikání (samozřejmě takoví mají třeba
nižší/velkoobchodní ceny, ale i tak… kolikrát se takové akce pořádně
vyplatí – protože to může být velká sleva a velmi výhodná cena.
A běžným zákazníkům/spotřebitelům, by to nebylo fér). A oni to
nezbytně nepotřebují pro sebe, ale pro zisk. Tzn. prostě že by toho
zneužili.- Většina lidí si nekoupí 120 ks něčeho obyčejného pro
vlastní/rodinnou s/potřebu.Představ si tu marži (která by se tím navíc
mohla na trhu změnit – obzvlášť kdyby toho zneužívala konkurence…
představ si že to ve slevě vykoupí jiné supermarkety a začnou to prodávat
dráž u něj by to vykoupili u sebe by si mohli dovolit to prodávat za plnou
anebo ve svlevě, ale ne tak výhodné pro záakzníky).
Zkrátka se dá toho lehce zneužít – na úkor toho obchodu, ve prsopěch
jiné firmy (když už dáme bokem obyčejné zákazníky).
Mohli by vykoupit všechno a udělat si velkou zásobu (při trvanlivých výrobcích jako třeba te olej). Což vyloženě není problém sám o sobě – jen by to dlouhobě nekupovali za plnou cenu nebo už to zmíněné a hlavní, vykoupil by to ostatním, kteří to taky chtějí/potřebují – a měli by mít možnost si to taky zakoupit (to by šlo těžko, kdyby na ně nezbylo).
Slevy/akce jsou samozřejmě za jedno lákadlo, za druhé jsou známé –
jsou oznámené dopředu v letácích a podobně (nemluvě o TV, internetu).
A reklama taky musí něco splňovat. A tak jeden nebo pár zákazníků
vykoupí všechno a stovka dalších, kteří pro to do obchodu pojedou budou
na_raní, že už je to vyprodané (tzn. všichni zákazníci). A samozřejmě
si ten hněv odnese obchod…
Reklamní akce na týden, kde za 1 až 2 dny vše vykoupí pár ojedinělých
zákazníků? To by pak mohlo být považováno za „vadnou“ reklamu.
Avšak většina zákazníků to umí přečůrat. Možná to množstevní omezení patří na jeden nákup, nwm (i když se mi zdá, že spíš na osobu – ale pokladním je to asi jedno). A tak si prostě ten nákup rozdělí na 2× nebo i na 3×. A krom toho třeba jedou 2× za den nebo Xkrát v tom týdni na nákup – nemluvě o jiných prodejnách toho stejného řetězce ve městě. A nemluvě o tom, že by to udělali při každé akci (jednou měsíčně – tedy jeden týden v měsíci). A tak si velmi málo zákazníků (nebo ještě hůř ostatních firem/konkůrentů) na tom PRAVIDELNĚ vydělá. Jen se akce objeví ⇒ hůra to vše vykoupit.
Citace z odkazu níže: „Stanovením tohoto omezení u zboží tak
atraktivního pro větší okruh spotřebitelů se prodejci (hlavně právě
supermarkety s větší návštěvností) snaží dostát své povinnosti
zajistit po celou dobu trvání akce dostatek pro všechny zákazníky, tak aby
bylo zboží takzvaně k dostání. Kdyby toto prodejce nezajistil, mohl by
čelit sankci za vábivou reklamu, která zákazníky na slevy naláká, avšak
skladové zásoby zájem zákazníků nepokryjí ani při zahájení
akce.”
https://www.dtest.cz/spotrebitelska-poradna/detail/zbozi-v-akci-a-limit-na-osobu/1282
https://www.dtest.cz/spotrebitelska-poradna/detail/omezeni-prodeje-na-osobu/1078
Ještě bych dodal, že bokem mimo férovost/dostatek, dostání svým
povinnostem, zneužívání ostatními (vč. konkurence), apod., zde to taky
může být i jisté „lákadlo“. Omezení – ve formě času (omezená
akce) a množstevní limit můžou u dotyčného vytvářet jistý pocit
naléhavosti, nedostatku a potřeby… Nebude otálet a raději rovnou nakoupí,
dokud má šanci. Cože? Jen 5 ks, tak OK, vezme všech 5 ks (přestože by
třeba vzal jen 2 nebo 3). Jistota, že se vše opravdu prodá, zvýšení
(pocitu) potřeby odběratel/veřejnosti, povzbuzení, apod. Avšak tohle je
spíš takový vedlejší efekt, který nemusí platit – být záměrem.
Protože jak už jsem psal – většinou se ten množstevní limit vztahuje na
velmi žádané komodity.
Ale mohou zde být i další důvody, jako třeba analýza a sběr dat – jak
na to lidi reagují, kolik nakupují, jak se chovají, jak rychle se to
prodá,.. a to platí pro celou společnost (veřejnost – než jen pro pár
málo jednotlivců, kteří by mohli vykoupit vše).
Upravil/a: Disraeli
1Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone
před 237 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Podstatou maloobchodního prodeje je prodej zboží (konečným) spotřebitelům, v množství odpovídající obvyklé spotřebě průměrného spotřebitele.
Pokud je nějaké zboží tzv. v akci, znamená to, že je u něj snížena cena, aniž by tomu tak bylo v příčině horší jakosti – tím se liší akce od slevy, sleva, obvykle, značí končící datum spotřeby / minimální trvanlivosti, vyšší stupeň zralosti u sensitivních položek, poškozený obal, nekompletní příslušenství, atp.
Smyslem akcí je nalákat spotřebitele do příslušného obchodu, toho nebo toho, obchodního řetězce. Proto jdou řetězce s akční cenou značně dolů, není úplně neobvyklé, že na akčním zboží není žádná marže, nebo je zcela minimální. Pokud se pak akční zboží ještě zlevní, protože má, například, poškozený obal, obchod jej prodává se ztrátou; je pak věcí business plane každého jednotlivého řetězce, zda-li takové zboží (poškozené při přepravě, manipulaci na prodejně, vrácené zákazníkem na základě politiky spokojenosti v ustanovené lhůtě, atp.), zda-li, vůbec, umožňuje takové zboží uvádět do prodeje se slevou, nebo zda se musí odepsat.
Pokud dojde na prodejnu zákazník, ku příkladu, na akční Tuzemák za Kč 99.00 / 0.5 l, může si koupit, na jeden nákup, omezený počet flašek lahve. Je tomu tak proto, že na Tuzemáku za Kč 99.00 / 0.5 l není (prakticky) žádná marže, tzn., že prodejem každé jednotlivé flašky lahve řetězec tratí. To je součást business plane, předpokládá se, že si k tomu spotřebitel koupí také (ku příkladu) maso, zeleninu, pečivo a punčochy, a tím dá prodávajícímu vydělat.
Pokud by opatření na prodej počtu kusů nebylo, tak za tuhle akční cenu se vyplatí Tuzemák koupit i Vietům, co maj večerku, nebo jiným drobným obchodníkům, a když by přišlo do supermarketu za den 20 Vietů a každý koupil 1/2 palety Tuzemáku, taková akce by se ani nevyplatila; v konečném důsledku by tak tratil spotřebitel: akce by, prostě, nebyly.
Celý příběh.
Konec konců, nijak Tě to nelimituje: musíš, jenom, jít dvakrát, nebo jít s jedním vozejkem mléka Ty, s druhým paní manželka, s třetím dcera, a s čtvrtým dědek.
1Kdo udělil odpovědi palec? aliendrone
před 237 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Obchodníci, pro které není hodnotou kvalita, dobré jméno nebo důvěra zákazníka, vychovali zákazníky tak, že ti nikomu a ničemu nevěří. Čekají špinavé obchodní triky na každém kroku. Takovým zákazníkům lze těžko vytýkat, když se chovají čistě ekonomicky, podle své peněženky. Přesně jako ti obchodníci.