Mendělejev předpověděl dva prvky lehčí než vodík: ether a coronium, ale existence ani jednoho se neprokázala. Na existenci éteru se věřilo po staletí, ale moderní fyzika eletromagnetickcýh vln (min. od poloviny 20. století) jeho existenci nepotřebuje, takže se jeho neexistence bere jako fakt (s logickou problematičností důkazu, že něco neexistuje).
4Kdo udělil odpovědi palec? metro, marci1, hapiky, aliendrone
před 1186 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Pojem éteru se vyvinul ze starověkých představ jako média, ze kterého se skládá hmota, který přenáší energiii a dokonce i informace. Zastával funkci pátého elementu po ohni, vodě, vzduchu a zemi. Pak přišel Einstein a představu éteru direktivně zamítl, nahradil ji vakuem a všechno převrátil vzhůru nohama. Mluvit o éteru se najednou stalo nemoderní a mylné. Později Einstein na tomto poli přiznal chybu, kterou kompenzoval dalšími pojmy. Nicméně v teoriích o struktuře vesmíru je dodnes guláš a pořád víme, že nic nevíme.
Upravil/a: Kepler
3Kdo udělil odpovědi palec? marci1, hapiky, aliendrone
před 1186 dny
|
0 Nominace Nahlásit |
Až tak striktně bych to netvrdil. Idea se přesunula jen „hlouběji“ z formy klasické, jakkoliv „jemné“ substance na mnohem subtilnější úroveň.
Fakt, že mnohé částicově-vlnové jevy a chování by skvěle vysvětlil „nosič na pozadí“ je tak lákavý, že prostě nejde jen tak opominout. Kupříkladu mnohé teorie předpokládají, že prostoročas NENÍ kontinuum, nýbrž je DISKRÉTNÍ, ovšem takový „superzákladní diskrétní element“ má k hmotě či energii či čemukoliv jinému neskutečně daleko, tyhle věci jsou VYSOCE (o celé ŘÁDY!) nad ním. Velikost elementárních částic je kolem 10EXP-15m, zatímco u „elementu prostoročasu“ jde o 10EXP-35m (jde o skutečné jednotky Planckovy délky), tudíž rozdíl ve velikosti mezi námi a elementárními částicemi z jejich pohledu je v porovnání s Planckovými délkami vlastně bezvýznamný.
Hodně zajímavého v tomto ohledu vypovídá tzv. „holografický princip“, potažmo Verlindeova teorie gravitace, ale to je na jinou diskuzi. :)
0 Nominace Nahlásit |
Protože není prokázaný? Tak ho většina neakceptuje ani nebere
v potaz.
Vědci a různí odborníci přijímají jen to, co UŽ je dokázáno a
vysvětleno. O to, co by mohlo být skutečné se až tolik nestarají.
Hlavně, co by mohlo narušit/pozměnit ta fakta/objevy, které máme doposud.
Co není logicky nebo hmatatelně vysvětleno, to pro ně neexistuje. Těch
pár, co se snaží něco nového objevit nebo potvrdit existenci něčeho
nepotvrzené, či kontroverzního jsou často spíš něco jako vyvrhelové.
Nebo minimálně nejsou bráni vážně.
Pokud už NĚCO mají, věří tomu a alternativy nebo další možné objevy,
které by to mohly pozměnit nebo to ukázat z širšího pohledu, jsou pro ně
tabu. Berou až dogmaticky to, co je doteď objeveno. Vědci bývají velmi
subjektivní i zaujatí, na to, že to jsou vědci. Někteří jsou vědci
v tom smyslu, že se naučili už to, co už mají objeveno v tom daném
oboru, ale nové věci je nezajímají. Koumají jen nad tím, co už mají a
o něco zcela převratného, nového se nezajímají ani to nepřipouští.
Pokud něco ještě není objeveno, není to prokázáno nebo to věda
(prozatím) nedokáže vysvětlit, tak to neznamená, že to neexistuje (nebo by
existovat mohlo). Ale takhle to vědci dělají. Není to prokázáno, „nejde
to“ nebo nejsou důkazy, tak to prostě neexistuje. Ani se nesnaží se tím
zabývat a prokázat/vysvětlit to.
Dříve se taky nezpochybnitelně věřilo něčemu, co se pak ukázalo, že to
nemusí být skutečné nebo to může fungovat i trochu jinak (to trochu je
důležité). Přesto to vědci nechtěli připustit a uznávali to jako
nejsvětější pravdu.
Upravil/a: Disraeli
0 Nominace Nahlásit |
Disraeli: s tvrzením "Vědci a různí odborníci přijímají jen to, co UŽ je dokázáno a vysvětleno. O to, co by mohlo být skutečné se až tolik nestarají. " zásadně NESOUHLASÍM! Zajímal jste se někdy hlouběji o filozofii vědy? Naopak snaha doplnit poznání i za cenu rozboření existujících paradigmat je hlavním motorem vědeckého zkoumání! Vadilo snad Einsteinovi, že po formulování jeho teorií najedou celá řada tehdejšího poznání a teroií nedávala smysl? Nebo objevitelům supravodivosti a dalších jevů a zákonitzostí na kvantové úrovni?
Jak se pozná řadový vědec od neřadového? Každý nemusí vědět, jak věda funguje, ale ze sebe dělá pitomce, když mluví o něčem, čemu nerozumí. Proč myslíte, že tisíce studentů Ph.D. po celém světě mají předměty jako filozosie vědy nebo dějiny vědy, čtou povinně T. Kuhna a učí se pojmy jako paradigma?
Bavím se o vědcích, né o vědě. Že by se věda měla snažit dojít
poznání i za cenu rozboření paradigmat, neznamená, že to tak plno vědců
dělá, ale že se naopak horlivě drží těch svých naučných a
přesvědčených poznání právě na úkor poznání. Věřit tomu, že vědci
se učí to a ono a díky tomu jsou to dokonalí/objektivní lidé hledající
nové objevy, které klidně všechno změní, je naivita a utopie…
Hrubě subjektivní a omezení, často neuznávající to, co se jim prostě
nelíbí nebo „nezdá.“
Názory a různé nepotvrzené teorie (dnes už) slavných osobností byly zcela
opomíjeny, nebrány v potaz nebo vyloženě zesměšňovány (jako i ti
vědci, kteří se tím zabývali). Dokud to něčím nedokázali anebo dokud si
nezískali popularitu (většinou obojí), tak je nikdo nebral vážně (pouze
třeba podobně smýšlející hrstka – nebo s otevřenou myslí).
Nějaký vědec uvede možnost existence něčeho, ale vypakují ho a podobně,
dokud nepřijde s teorií nebo nějakým důkazem, kde to do sebe hezky zapadá
(na základě jiných přijatých teorii, faktech, detailního popisu
fungování a následného potvrzení nějakým způsobem…). Předtím tu ta
možnost byla, slyšeli ji, vysmáli se jí. Teď je tu znova, ale už je
„hezčeji“ podána, takže jsou ochotni to akceptovat.
Vědci jsou jen lidi a řadovým vědcem myslím skoro všechny, kdo
nejsou/nebyli přelomoví objevitelé nebo kteří jsou ochotni připustit
existenci něčeho neprokázaného.
Já nevěřím, že "vědci … jsou to dokonalí/objektivní lidé "!!! Ohradil jsem se proti opaku, totiž vašemu kategorickému tvrzení, že nepřinášejí nic nového. Pokud byste byl v některé z hodnotících komisí grantů třeba GAČR a kritizoval současnou vědu se znalostí, tak si to rád přečtu, Číst ale tyto obecné pindy dokazující jen omezenost a neznalost reality je ztráta času.
Tak to něčti, kdo tě nutí (jako fakt)? Ani reagovat na mě nemusíš a
číst ty příspěvky taky ne, když tě to tak irituje.
Nevím, kdo je tu omezenec (který si ovšem myslí, že je neuvěřitelně
chytrý a díky tomu ví vše) …
Jiří Grygar (mimochodem také vědec): „Boj s hloupostí se sice nedá vyhrát, ale utéci z něho také nemůžeme, protože potom by hloupost zaplavila svět.“
Disraeli>>> Vím na co narážíš, akademická řevnivost, boje o granty atd. tu byla odnepaměti (přinejmenším od Newtona). Ovšem tak daleko jako ty bych v tom tvrzení nešel, jednoduše proto, že VŽDY se nakonec progresivnější názor PROSADIL (přes veškeré „ústrky“ akademických paplášů).
To je prostě FYZIKA, tam se propaganda a kecy dlouho neuživí, protože se věci dají OVĚŘIT a PROVĚŘIT, no. Aneb „Máš důkaz?“ – sem s ním, jestli ne, máš smůlu a jdi do háje – i kdybys byl „generální ředitel celosvětového ústavu fyziky“. :)
Nikdo netají, že VĚTŠINA současných teorií se NEDÁ podložit důkazy (jejich provedení je mimo naše možnosti či dokonce schopnosti) a povětšinou jsme závislí na „většinovém mínění“ vědecké komunity, jenže to platí JEN do doby, než někdo důkaz předloží.
Hele, ještě nedávno (30let naz5) si VĚTŠINA vědecké komunity myslela, že vesmír je uzavřený cyklický, popřípadě otevřený plochý. Možnost otevřeného vesmíru se zrychlující expanzí se uváděla jen „do počtu“ '(aby se neřeklo, že nejsou dostatečně precizní), ovšem prakticky NIKDO tomu doopravdy nevěřil.
No a DNES (poté co máme výsledky od sond počínaje Cobe, přes WMAP k datům z Plancka) by na jiný vesmír než na otevřený se zrychlující expanzí (s temnou energií) prozměnu NIKDO nevsadil ani fufník, no. VŽDYCKY byli Koperníci, Galileové a spol. a vždycky BUDOU, jakákoliv snaha to změnit je marná a předem odsouzená z záhubě. Je to JEN otázka času. :)
annas | 5284 | |
Kepler | 2867 | |
Drap | 2622 | |
quentos | 1803 | |
mosoj | 1594 | |
marci1 | 1356 | |
led | 1345 | |
aliendrone | 1172 | |
zjentek | 1059 | |
Kelt | 1003 |
Astronomie |
Fyzika |
Jazyky |
Matematika |
Sociální vědy |
Technické vědy |
Ostatní věda |