Proč emigranti,kteří zůstali za hranicemi tak …

Upřímně? Plně je chápu. Vše je tady krásné – až na naši vládu, dluhy a binec!

Nechctějí ztratit své výhody. Bližší košile než kanbát.
A to co pouští do světa jsou většinou jen žvásty.

Hodně lidí miluje svou vlast. Náš stát je podle mě ze všech států na všem nejhůř, neb korupce a mafiánství je tu tak prorostlé skrz na skrz, že ty nitky už nejde rozmotat. Jen občas dostanou media dovoleno nějakou aférku zmínit, to když se ti nahoře potřebují někoho zbavit. Přestože lidi tady jsou naprosto zhnusení tím, co se děje, nic neudělají, jsou všichni naprosto otrávení neb ví, že když neodstřelí několik tisíc „horních“, nic se nezmění. Necháme si kydat hnůj na hlavu a se zborcenými nadějemi si necháme všechno líbit. Že řešit to protesty „až možná pak někdy až nám to přeroste přes hlavu, až vše bude upečené“, že bude už příliš pozdě, to nechápeme. Ti zvenčí mají přístup k informacím, které my díky podplacené cenzuře medií nemáme. Oni vědí, že kdyby se vrátili, tak by spadli do bahna nezaměstnanosti, bídy, malých mezd a živoření. To jen my se neodvažujeme něco udělat, podnítit, chybí nám vůdce. Je potřeba nová, silná revoluce, ale nikdo nechce být první po dvou špatně naplánovaných pokusech odborů. Máme rádi svou vlast, ale zároveň ji nesnášíme díky těm nahoře a ti lidé venku čekají, jestli se tu něco změní, aby tu byl život snesitelný, ale slyší z medií a tisku, že se neděje nic pro to, abychom žili jako…lidí…takže ti venku se nedočkají, ale mají oproti nám jistotu, že budou mít na cheba…

Myslím si Drape, že nejsou. Ze svého rodiště jsem se přestěhoval téměř před čtyřiceti léty, doma jsem sice v nynějším bydlišti, ale „do rodné kolébky“ se vždycky rád vracím. Máme tam chalupu a pár ještě žijících přátel.