proč češi často ve slovech s „ý“ říkají „ej“?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Je to složité, možná jsem rozvláčnější, i když nejdu do detailů.

Častá byla koncovka u přídavných jmen – dobrej, chytrej.. Nebudu celé vysvětlovat, jen uvedu, že v češtině byly tvary – dobryj, dobraja, novaja, u sloves stojat. Zůstalo v ruštině, v češtině došlo k tzv. stahování na dobrý, nový, stát.

Tvary ej – např. vejce vznikly z dvojhlásky aj – vajce – (ajce – protetické v). Samohláska a se přehlasovaloav určitém postavení na e. Pro změnu přehlásky existovala pravidla (nebudu je vysvětlovat) – stalo se ve 12. století
Od počátku až asi do 14. století někde až do 16. století, se přehláska zachovávala přísně podle daných podmínek a ve tvarech téhož slova se střídalo a s ě. – vejce – vajec; dají – dej

Asi v 15. – 16. století došlo ke změnám ú – au – ou = súd – saud – soud, rukú – rukau – rukou atd.

V souvislosti s touto změnou došlo ke změně ý (í) v – aj – ej . Tvrdé i měkké í ve výslovnosti splývaly, proto postihla tato změna jen některá nářečí. Ta rovněž u měkkého í. Ve středním stupni aj označovalo a asi neurčitou, temnou hlásku jako v au.
dobrý – dobraj – dobrej, mlýn – mlajn – mlejn; síto – sejto, cín – cejn.
Tvrdé ý v ej se změnilo všude, měkké í v ej jen někde.

Do spisovného jazyka změna pronikla jen v omezeném rozsahu, a to jen uprostřed slova, nikoliv v koncovkách. Ještě za obrození se psalo mlej, mejto, dobejvá – patřilo to do normy spisvoného jazyka. Dnes je ej ve spisovné češtině jen v několika slovech např. hejl, hejhat.

Změna se provedla v nářečí českých, hanáčtině, nikoliv laštině a v moravsko-.slovenském nářečí. V hanáčtině došlo k další změně – dobrej = dobré, mladej = mladé, vozejk = vozék, rohlék, véce atd.

Takže tvary s ej jsou pozůstatky z této doby. Teprve začátkem 20. století vyšla pravidla novodobého českého jazyka od J. Gebauera, který se zaměřil na tvarosloví.

Pro zajímavost rozdíly mezi moravskými a českými nářečími vysvětluje tato věta:

Česká: dej mouku ze mlejna na voze
Hanácké: . Dé móko ze mléna na vozék
Lašské: Daj muku ze mlyna na vozik (l je tvrdé)
Mor.slov.: Daj múku ze mlýna na vozík.

Vl. vědomostí ověřené ve školometských a sterilních slovnících a učebnicích – Např. Historické mluvnici, Vývoji českého jazyka a dialektologie

Řekni v Čechách rožni…:-)

kromě toho „vejcete“ používám ty výrazy,
jak píšeš úplně stejně už odmala :)
Doplňuji:
u nás se říká „vajíčko“ :))

Upravil/a: briketka10

HUXA : Jsem pražák,na Moravu jsem jezdil od svých 15 ti let na prázdniny a na dovolenou potom a zuby „ztráceli“ jenom místní 🙂 Takže klid
Doplňuji:
Mimoto vývaru „vejvar“ říkaj maximimálnětak moraváci kteří se přistěhovali do Prahy(a jako že jich je tu fakt dost) a snaží se mluvit česky.Vejvar se říká dobrýmu výdělku apod.Vývaru(třeba z kostí atd. říkáme.....vý­var).Tady je vidět jaký tam máte zcestý informace a hlásíte ty nesmysly do světa.A ta slova který uvádíš že se říka TAM u vás tak to je spíš slovenština,s češ­tinou to nemá nic společnýho.

Upravil/a: mojitek

rejže, mejdlo, nejtek, brejle, bejk, vejprask, vejvar, vejce.

rýža, mydlo, nýt, brýle, býk, výmlat, vývar, vajca

Takto to je správně na moravě, říct zde mejdlo, nejtek nebo brejle, asi postrácíš zuby

Kde přesně ve slově vejce je nahrazeno „y“ ?
A také se takto vyslovují koncovky. Chodí – choděj, sedí – seděj, atd.