Problémy s tykáním

Žádným zákonem neni stanoveno, že by museli ostatní vykat. Tudíž to nelze řešit za pomoci policie. Pokud tito tolik vadí, můžeš změnit zaměstnání,, najít si třeba práci kde se nesetkáváš s lidmi. Také se můžeš odstěhovat do jiné lokality, nebo i jiného státu. Nejsnadnější cesta tohoto problému by podle mne byla, že bych se smířil s tím že mě tykají. Osobně bych s tím neměl problém.

Pokud jsi Asiat, tak ti musim dat za pravdu, ze vetsina Cechu Asiatum tyka. Neni to ale mysleno nejak zle, je to spis tim, ze Asiati jsou mensiho vzrustu a pro Evropany pusobi trochu detsky, a to i ve vyssim veku.
Jak pise Drap, pres policii nevyresis nic!
Nezbyva ti, nez se pres to prenest anebo zkusit vetu: Nepamatuji se, ze bychom si tykali?? Nebo: Odkdy si my dva tykame?? Spis se ale nic nezmeni.
Na vysoke skole je jina uroven nez v prodejne. Tam asi moc VS profesoru nechodi.
Zkus to nebrat osobne, protoze nektere veci se proste nezmeni. Proto nema cenu se trapit!!
Hezky den!!

A co je to za prodejnu a nadřízené, že se nemohou svých zaměstnanců zastat?
Nedávno jsem o tomto nešvaru četla článek, že zákazníci v asijských večerkách prodavačům běžně tykají, i když je to hulvátské, a k našincům by si to většina lidí nedovolila. A tví nadřízení by si to taky nenechali líbit, kdyby byli ve tvé pozici.

Mě by moje povaha velela zachovat se podle rčení Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, to znamená Jak se chováš ty ke mně, budu se já chovat k tobě.
Třeba jsem kdysi jako servírka vrazila hostovi facku za to, že mi zvedl sukni až na záda. Šéfka mi také vynadala, že se tak k hostům chovat nemůžu, a já jí na to řekla, že zvedání sukní si taky nemusím nechat líbit.

Ale rada cappuccino zní méně problematicky.

Tykání a vykání je záležitost etikety. To policie neřeší. Pravidla etikety nejsou soudně vymahatelná.

Ser na takový omezence, chápu, že to je otrava, ale zkus být nad věcí. Prostě někteří lidé jsou hloupí a tobě by ti jich mělo být spíše líto…

Toto je země křupanů a hrubiánů, doporučuji návrat domů, čili tam, odkud jsi přišel ty sám, nebo tví rodiče a máš problém vyřešen, harmonii obnovenu 💁‍♂️💁‍♂️💁‍♂️

@TóňaKáně>>> když ono ale dávno nejde o nějakých „pár omezenců“. Čti pozorně, cituji: „Pracuji už nějakou dobu v jedný prodejně v Pardubickém kraji a denodenně se setkávám s jedním a stejným problémem. Tím je automatický tykání od zákazníku všech věkových kategorií…“ A já mu věřím bez jakýchkoli pochyb! 🤷‍♂️🤷‍♂️🤷‍♂️

Problém s tykáním. To se týká asi všech zemí. Někde si všichni týkají (Španělsko) jinde jsou různé úrovně (Japonsko). Pro tu krátkou dobu to je třeba vydržet.

Soud a policie – asi bez šance.
Chtělo by to asi si se šéfem promluvit o etiketě na pracovišti – to mi připadá jako nejpřímější cesta. Ti lidé Tě znají, nebo neznají? Zkušenost mám, že ti co člověku tykali protože byl děcko už na vykání nepřejdou 😉 Pokud tykají cizí lidé, je to divné. Nicméně v některých kolektivech je tykání normou.

Tykanie každému v Čechách (nie Česku), aj na Slovensku je nepochopený vplyv angličtiny, amerikanizmu. Mnohí si však neuvedomujú, že aj angličtina pozná vykanie v spôsobe oslovenia, v prejave úcty voči oslovenému. Pokiaľ k osloveniu pridá pane, alebo iný titul (nie vole, alebo debo, s čím sa stretávame v našich zemepisných šírkach), ide o vykanie.
Čeština na rozdiel od jednoduchej angličtiny pozná aj priame vykanie, pomocou oslovenia (v množnom čísle) „vy jste napsal otázku“ nesprávne „vy jsi napsal otázku“.
Už ako dieťa som sa naučila, že tykanie (so starším, neskôr aj mladším) nemusí vždy znamenať spriaznenosť mysle. Niekedy to môže byť práve naopak, pohŕdanie vami, ponižovanie, aby dokázali svoju nadradenosť.
K slušnosti v oslovení, ak by ste sa pozreli naspäť do minulosti, mohli by ste si všimnúť, že nielen ja, ale viacerí užívatelia na tejto stránke vykáme mnohým užívateľom bez ohľadu na ich vek (pritom by mohli byť aj naši vnuci).
V práci je to niekedy boj medzi staršími (služobne) a mladšími spolupracovníkmi. Ak ste si istý svojimi znalosťami v odbore, svojim zotrvaním vo vykaním (pozor, nie urážlivým spôsobom) si dokážete udržať určitý odstup od „falošného priateľstva“. Ste mladý, ale časom môžete postúpiť, stať sa ich nadriadeným a potom je ťažko začínať s vykaním (pánča na vyrástlo, nepozná kamarátov).

Upravil/a: led

Kamarád by měl “poděkovat“ svým asijským předkům, kteří, když začali po revoluci v ČR „podnikat“, TAK NÁM VŠEM TYKALI.
A Češi, zejména muži si často brzy tykají (i cizí lidé).
Sami Vietnamci, zde žijící si nechávali říkat českými křestními jmény!

Kdybyste žil v USA nebo v jiných zemích, tak byste tykání/vykání sotva řešil.
Tykají, i když nepoužijí křestní jméno, ale příjmení.
V mnoha zemích se žádné vykání nepoužívá.
V ČR na to samozřejmě, žádný zákon není.

Pokud někoho upozorníte/po­žádáte, měl by to respektovat. Praxe je někdy jiná.
Možná byst z toho měl, ve vlastním zájmu, dělat menší „vědu“ a přestat
to vnímat, jako osobní problém.
Zákon na dodržování vykání nemáme 😉
Pokud vypadáte velmi mladě, berou vás, jako dítě, mladíčka (na brigádě), kterým lidé, často, běžně tykají.