Přílišné přemýšlení a obavy jsou tím, co nás zabíjí! Souhlasíte s níže uvedeným konstatováním?

V podstatě máš pravdu: kdo aspoň někdy nezhřeší, ten doopravdy nežije. Jak se říká, tělo musí jít do hrobu zhuntované. Co je více vzrušující: jezdit ve Ferrari, nebo v golfovém vozíku. Na druhé straně nám to ale ve chvíli smrti může přijít líto. Už? Já chci ještě!

Spíše souhlasím s výše uvedeným konstatováním. Nemyslet se totiž dá i bez chlastu a uzenin, i když něco takovýho je velmi, velmi těžká cesta, vyžadující příliš představivosti a (dětské) fantazie.

To je nějaká óda na hedonismus. Neřekl bych, že zážitky štěstí a radosti jsou nutně navázány na huntování těla. Osobně mám rozhodně hlubší zážitky z dobrého filmu, koncertu, knihy, ale také z práce, která přináší nějaký výsledek, než z večírků v hospodě.

Ještě lepší je do hrobu nedorazit vůbec a užívat si v dokonalém těle. :D