Při nákupu potravin preferujete známou značku, nebo levnější výrobky?

Kvalitu, ne vždy co je levné, je dobré. Dnes všichni šidí jak mohou, zdražují, nebo zmenšují balení (nejvíce je to poznat namátkou u Lázeňských oplatek – mají menší průměr, krabici promáčknete do půlky), takže za drahý peníz dostanete váhově poloviční množství. Ať si kdo chce co chce říká, za minulého režimu se toto nestalo. Byly normy, které se dodržovaly. Jak složení, tak množství daného výrobku. Dnes se i plýtvá obaly. Sáčky na potraviny jsou nesmyslně velké a v nich zanedbatelné množství produktu. Viz. třeba některé bramborové lupínky.

… nakupuji ozkoušenou (mnou) značku, bez ohledu na cenu, nezajímámne cena, ale složení a nepreferuju bio, jelikož vím, jaký je mezi bio a normálníma potravinama rozdíl …

Preferuji levnější výrobky, ale musí alespoň trochu zdravé.

Asi půjdu po levnější značce. Například oplatky, sušenky a pod. Hned to spotřebuji a když to nebyl dobrý kauf, tak to příště neudělám.

Nakupuji výhradně podle toho, jak zdravá ta potravina je. Když je levná nezdravá a drahá zdravá, vždycky zvolím tu dražší.

Kupuju, co znám, a je jedno jestli značka nebo neznačka, ale třeba tatarku nekupuju vůbec, jenom chlapovi, ten občas prská, že beru jen majonézu.

Eh, ty budeš JISTĚ Kepler. Napsat, že Hellmannska je stejně DOBRÁ jako totéž „by Albert“ můžeš OPRAVDU jen TY! Kdybys napsal „stejně tak HNUSNÁ“ jako většina lidí, nic proti, ale toto… ;) :D :D

Majonézu (potažmo její 2.stupeň „tatarku“) nekupuje ani TAK vařenílíná lemra, jakou jsem já. Proč? Protože za půl minuty a třetinovou cenu si vyrobím VLASTNÍ! Poctivou, čerstvou, bez konzervantů, stabilizátorů, barviv, dochucovadel, nevodnatící a v požadovaném množství (bo se NEDÁ bezpečně skladovat, když tam nejsou ta éčka) ;) :D

Můj systém nakupování nestojí ani na levném nákupu a ani na značkovém zboží. Jednoduše koupím to, co považuji za nejvýhodnější, cena sem, značka tam.

Nekoupím už „Kostelecký uherák“ ani kdyby byl o polovinu lacinější, protože JE HNUSNÝ, v podstatě taková trošičku lepší poplísněná Vysočina – masokaše, která se nerozéká jen proto, že je prochlazená. BLÉ!! Raději koupím dražší PICK s tím, že je dobrý. (BTW – on už i PICK mi nepřijde takový, jako kdysi!)

Na druhou stranu jako déčkař s sebou nosím (a pravidelně ztrácím) komprimát, to proto, že jsem schopen si šlehnout íčko v rozmezí půl hodiny 2× po sobě. (Když je frmol a nejsem si jistý, dal jsem nebo ne? ;) :D A když ho kupuji, tak vždycky ten nejlevnější (svoji práci odvede STEJNĚ tak dobře, jako nějaká značková cucátka (LIPO apod.) Takže prostě tak nějak, no.

Ale víš ty co mne teď napadlo? Ty nemáš tyčák! Soudím z toho, že neděláš majonézu/tatarku domácí a žes tuhle psal o tom, že kupuješ mraženou zavářku – fujtajxl! Mražená zavářka je na výrobu polévky „spotřeba do 12h, jinak to začne bublat a i v lednici do 2 dnů nejpozději zkysne“ a já (když už vařím), tak v osmilitrovém kastrolu. (Co na tom, že pak žeru 5dní v kuse guláš/polévku k snídani i k večeři a někdy i k obědu, tohle mi nevadí, hlavně když mi chutná!) Jenže vývar s MRAŽENOU zavářkou ti NEVYDRŽÍ. :( A proto si ji vyrábím sám z jatýrek, nic na tom není. Ale tyčák potřebuješ, jakkoliv se dají použít i jiné nesmysly na to rozmixování. Tudíž mne zaráží, že kuchařský nadšenec a aktivista, který dokonce i PEČE BÁBOVKY a vůbec kdesi-cosi by KUPOVAL majonézu/tatarku, notabene když to vyjde 3× dráž! Tak jak to je? ;) :D :D

To je různé. V některých případech se držím značky (např. máslo Madeta), jindy testuju levnější varianty (v některých případech ani nemám jinou možnost)