překlad slova

Velmi stručně: soudí, že slovo postupnými hláskovými i významovými změnami vzniklo ze slova zdůvěřiti, což je slovakismus doložený v Česko-německém slovníku Fr. Kotta. V dnešní podobě (v adjektivním tvaru zhůvěřile) se slovo zřejmě poprvé objevuje v písni Trezor L. Štaidla a R. Černého, jejímž interpretem je K. Gott.
Domnívá se, že ve slově skutečně zaznívá slovo zhovadilost (zvukově i významově), snad ve smyslu naivity.
Více by vám řekli v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český AV ČR: www.ujc.cas.cz.
V žádném současném slovníku je nenajdeme, což zaznamenal už v roce 1997 lingvista Petr Nejedlý, který se těmito výrazy v časopise Naše řeč zabýval. Odhalil jejich původ, definoval jejich význam a na konci poměrně obsáhlého článku vyslovil naději, že do nových slovníků se už slovo zhůvěřile dostane, protože (cituji) „češtinu rozhodně obohatilo“. I po osmi letech tato naděje trvá. Přestože za tu dobu vyšlo několik vydání Pravidel, a dokonce dvě verze slovníku Nová slova v češtině, slova zhůvěřile, zhůvěřilý a zhůvěřilost v nich – opravdu nevím proč – nejsou
http://www.e-kniha.com/proc-slovo-zhuverile-zname-a-nevime-co-to-je.html

http://www.ptej­teseknihovny.cz/u­loziste/aba001/2007-2009/vyznam-slova-zhuverilost

prostě to byla naivka

Reakce na Česílko:
zhůvěřile není přídavné jméno (adjektivum), nýbrž příslovce (adverb/ium).