Podporují sociální sítě v lidech pýchu?

Vyloženě k egoismu, snadnějšímu šíření hoaxů, větší podléhání předsudkům a samozřejmě to podporuje nevraživost, popudlivost, nepřátelství – anonymita, bezpečí vzálenosti, nefyzičnosti a nejen to, vyloženě podněcuje i jistou agresivitu, urážlivost, prostě to EGO – zároveň je to paradoxně i hodně asociální/anti­sociální. Komunikace přes sítě zhoršuje komunikaci v reálu, ale i vztahy a normální fungování v běžném životě.
Ale rozhodně není problém (jen) v sociálních sítích, není v nich samotná příčina, je to ve společnosti. Různé vyspělé a bohaté státy mají samozřejmě taky široký přístup k soc. sítím, přesto mravy a morálku mají kolikrát mnohem lepší a s vulgaritami a egoismem se tam nesetkáš.

Upravil/a: Disraeli

Ty sítě ani ne tolik jako ten konzum a to, že mají všeho takříkajíc plnou řiť. Stačí pozorovat co na sobě nosí na př. děti, čím voní a čím se krmí. Bohužel jsou pyšný na značky a nikoli na své osobní dovednosti. Díky konzumnímu pohodlí dovednosti již vlastně nepotřebují a klidně mohou být „někým“, dokud mohou a je koho označovat za „socky“. 🤷‍♂️

Uprimne, nevim. Ale toto tema mozna zadam svym studentum jako tema na Essay. Dekuju.

K namyšlenosti vedou děti často rodiče. Pokud se o děti vůbec zajímají, tak jim dost často vštěpují, že jsou něco víc, než ti druzí. Podle toho to pak ve škole vypadá. Na druhou stranu pýcha, nemusí být vždy považována za negativní jev. Záleží na situaci. Já jsem např. pyšný na to že jsem Čech a Plzeňák k tomu. Také třeba v zahraničí to dávám patřičně najevo.

To je, ovšem, Tvým věkem, je to docela pochopitelné a věz, že to prožívá spousta lidí starší generace v každé době, doloženo je to už do starého Egypta.

Takové generalisace, paušalisace, jsou vždycky na pytel.

Je to jako s kudlou: můžeš s ní nakrájet suroviny a uvařit chutné jídlo. Můžeš s ní podříznout chlapa. Můžeš s ní zachránit chlapa, třeba, že přeřízneš po havárii bezpečnostní pás. Můžeš s ní mučit ženskou. Je to jenom nástroj, ani za jedno z toho nemůže.

Se sociálními sítěmi je to totožné. Spousta firem si, díky nim, získává klientelu, zvyšuje zisky. Spoustě lidí, kteří jsou, třeba, nesmělí, nebo pacienti s hlavou, nebo cokoli podobného jiného, zprostředkuje alespoň nějak kontakt se světem. Spoustě lidí, kteří na tom ale nejsou tak špatně, a kdyby toho nebylo, tak by mezi ty lidi šly, to dá jenom nástroj k lenosti, výmluvě a jejich, třeba, sociální fóbii to zhorší. Spousta vyšinutých blbů nedokáže rozlišit diarchii mezi skutečným světem a virtuálním, no a pak z toho plynou poroblémy. Sociální sítě nejsou jenom Fuckbook, nebo Instagram, ale taky Telegram, Whatsapp, a já nevím, jak se všecky ty „kecálky“ jmenují. Můžou si přesto psát lidé na druhém konci světa, a pokud je dobrá WLAN, mohou se i vidět. Nebo se přes to dají posílat soubory, ale taky, díky šifrování, se přes to snadno domlouvají gangy a bengo na ně moc nemůže, nebo může, ale s prodlením, a je nebezpečí z prodlení. Prostě je to jenom nástroj, jako každý jiný.

Týkají se ho všecky neduhy komunikace na dálku.

Příklad: když jsi byl Ty mladý, tak jediný způsob komunikace na dálku v reálném času byl telefonní aparát PTS. Ano, ale jednak to bylo relativně drahé (místní hovor Kčs 1.00 bez ohledu na délku, to je jak dneska cca Kč 10.00 – 15.00), PTS neměl doma každý, a dokonce ne na každém pracovišti šlo kontaktovat zaměstnance skrze telefon. Taky jsi musel vědět, kde se daný jedinec nachází. Takže, když jste si domluvili schůzku v 3.00 p.m. někde, tak jsi nemohl v 2.35 p.m. volat, že nemůžeš, protože ten člověk už byl na cestě. Prostě jsi si musel dát větší péči – v komunikaci, v plánování času, pokud jsi nechtěl, ovšem, zůstat sám.

Jakmile přišly mobilní telefony a jakmile se staly standardem u dospělé populace, takže někdy v roce 1999 – 2000, tak, najednou, nebylo problémem tomu člověku, v těch 2.35 p.m., zatelefonovat a tu dohodu zrušit. No a jakmile měla většina lidí GSM telefon, tak jsi ani nemusel telefonovat, stačilo napsat SMSu. Je to zvulgárnění komunikace, ale prosím, to, že to tady takto píšu, nemá být kritika, děláme to někdy všichni, jenom nazývám věci pravým jménem a popisuji skutečný stav věci.

Různé ty „kecálky“ mají další funkce. Třeba, pokud to uživatel nevypne, vidíš, jestli je aktuálně online, i kdy byl online naposledy. Pro lidi s nižším sebevědomím, nižším intelektem, nebo jinou, podobnou, nedostatečností, ideálně ještě v kombinaci s úzkostně inhibovaným temperamentem, to může být docela stresující záležitost: ten člověk si ten program neokleští, aby si více chránil soukromí: buďto to, prostě a jednoduše, neumí, no a nebo má obavu, že by tím mohl někoho popudit. Pak je pod permanentním tlakem (skutečným nebo illusorním, to je dokonale nepodstatné), protože se nemůže nikdy vymluvit. Třeba, dejme tomu, nedorazí na tu schůzku v 3.00 p.m., Ty si s ním potom voláš / píšeš, on se vymlouvá, že neměl signál, a Ty mu vmeteš do Gesichtu, že byl mezi 2.30 – 3.00 p.m. (cca) online. Je to, tedy, další ztráta soukromí.

Ty profilové sociální sítě, typu Instagramu a Fuckbooku, a já nevím, čeho ještě, jsou, zase, ideální pro sociopaty, aby mohli manipulovat ty, co se manipulovat dají, a taky pro lidi s nějakou formou narcistické poruchy, protože to umožňuje vytvořit idealisovaný obraz o sobě. Stejně tak se přes to dá šířit téměř cokoli, respektive úplně cokoli, než Ti to nevymažou, případně, než Tě nezaBANují. To, konec konců, vidíš i tady. 🙂

Ale pořád platí, že je to nástroj. Ti lidé by si našli cestu i jinak.

Co je novum je to, že můžeš získat veřejnou ne/popularitu, zájem, úplně zadarmo, a vlastně pro nic za nic. To je spousta těch YouTuberů, hvězd z Instagramu atp. Dřív to nešlo, do televise se jenom tak nedostaneš, a když, tak do nějakého „Riskuj!“, nebo „kolotoče“. Nebo si to musíš zaplatit, a je to sakra drahé. Před tím byl jenom rozhlas, no a zase, jenom tak Ti tam prostor nedali. A ještě před tím jenom tisk, a ještě před tím jenom drby. 🙂

Ono je asi jasné, jaké typy tahle možnost přitáhne, takže ano, v tomto ohledu to není nic moc prospěšného. Jasně, dospělý člověk by si s tím měl poradit, ale vezmi, že úplně od toho děti neuchráníš, dneska mají placatý přístroj pětileté, šestileté děti, a i když rodiče nastaví určitou rodičovskou kontrolu, stoprocentní to není.

To je jen maska, spíš bych naopak řekl že v mnoha lidech tyhle sítě budí pocit méněcennosti