Podnikala u nás šlechta v 19. a (z části) 20. století stejně intenzivně jako v raném novověku?

„Rybníky, dílny, mlýny“, manufaktury, se začaly stavět, veskrze, po „uklizení“ husitských hrdlořezů. Jednak technická znalost a um pokročily, potom, šlechta potřebovala taky něco žrát, ony jako romantické představy, vyvolané čuměním do ságy o Angelice a Jeoffreyovi, jsou príma takhle „na večír“, nebo pro romantický zastuzence, ovšem realita byla romantickým představám vzdálena na hony.

Šlechta získala panství různě, ale většinou tak, že jí ho „podnajal“ někdo, kdo ho zkolonisoval (třeba olomoucký biskup), nebo ho zkolonisoval ten rod sám. No jo, jenže jak chceš donutit sedláky, aby ti přišli kácet les a žili byli na veverkách a lesním jahodí, nota bene, když je, ještě k tomu, čas od času přijede znásilnit / zmordovat nějaký hrdlořez z Uher? 😅 Třeba. No jak: úlevami: X generací nemuselo na robotu vůbec, a i potom byla ta robota hodně, hodně sporadická. Daň z hlavy taky nemuseli platit, vlastně často nemuseli vůbec nic, krom placení desátků církvi svaté (to museli vždycky a všichni!). Tenhle modus fungoval do doby, dokud byly krucjaty, protože praotec rodu obral „Saracény“, a z toho zlata pak žilo pět dalších generací. Ano, jenže zlato taky dojde. Však si přečti Notule Markrabství Moravského, kolik který honosný rod dluhoval! 😅 Takže nevolnictví, anóbrž tuhý člověčenství, bylo existenciální nutností. A zrušení všech starých vejsad a privilejí jakbysmet. 😅

Nevolník nerovnalo se, nutně, nuzák, nebo blbec. Naopak. Spousta z nich byla docela schopných, a když nebyl blbec lenní pán (což, objektivně, většinou nebyl!), tak dokázal ten jejich potenciál využít a spokojeni byli oba. A tak vznikaly papírny, katry, pívovary, etc. etc. etc. Byl z toho vejtěžek, ten se zpeněžil a bylo dost zlata nejen na patrimoniální správu.

Jenže s příchodem průmyslové revoluce, se zrušením tuhýho člověčenství, lampami na velrybí tuk, výstavbou silnic, etc. etc. etc., jaksi nestačilo mít dva pívovary, jednu papírnu a tři kovářství. 😅

No, jednoduše, šlechtě začala, tak nějak přirozeně, konkurovat bourgeoisie. Vlastně to byl docela logický vývoj, protože ten starý patrimoniální systém, založený na půdě, jaksi přestával stačit. On ještě pomalu sto roků byl potřeba, protože žrát se taky muselo, ale už nestačil na dobrý žití.

Tak to bylo jednoduché: buďto někdo z šlechtickýho rodu taky vystudoval „techniku“, nebo šlechtický rod zkrachoval – jako třeba hrabata ze Zierotinů. Tam jsou, třeba ve Velkým Losínu, předávací protokoly, z kterých je patrno, že byli úplně v řiti: spali na polních lehátkách, protože veškeré postele prodali, nebo když byli prožrané broukem, spálili na otop! Veškerý kožený hardware jim byl odečten, protože byl plesnivý, nebo zpuchřelý – prostě k nepotřebě.

No dobře, tak prodali pár zámků, někde i panství a kariéru pak dělali ve státních službách. Tím pádem ale nespravovali pívovar, nebo papírnu. 😅

Takže ne, nepodnikala. Některé rody, někteří jedinci, ano, ale spíš dělali kariéru ve státní službě, zemské správě, konec konců, na obyčejné podnikání jich bylo škoda, na to bourgeoisti stačili! 😅

Intenzita podnikání šlechty v 19. a 20. století se lišila od raného novověku. V období raného novověku byla šlechta zodpovědná za velký podíl práce a inovací, včetně stavby rybníků, dílen a mlýnů.

Ve 19. a 20. století proběhlo několik významných sociálních a politických změn, které ovlivnily role šlechty ve společnosti. Průmyslová revoluce přinesla mnoho nových technologií, které změnily způsob, jakým lidé pracovali a podnikali. Zemědělské komunity byly postupně nahrazeny továrnami a průmyslem.

Šlechta se ve 19. a 20. století stále více zabývala podnikáním, ale její podíl na ekonomice se výrazně snížil. Šlechtici investovali do průmyslu a industrializace, ale mnoho z nich také prodalo své původní majetky. Důležitou roli hrála i změněná politická situace, kdy byla moc šlechty omezována a docházelo k postupnému šíření demokracie.

Ve 20. století, zejména po druhé světové válce, byla šlechta v mnoha evropských zemích včetně Československa zbavena svého majetku a mocenské pozice, což znamenalo konec jejich podnikatelské činnosti.

Takže ne, šlechta v 19. a 20. století nepodnikala stejně intenzivně jako v raném novověku. Měla však významný vliv na ekonomické změny, které se v tomto období odehrávaly.

ŠLECHTA spravovala, udržovala a hospodařila na svém majetku, jako obvykle a přiměřeně, svým možnostem.
KAŽDÝ, KDO MÁ NĚJAKOU POVĚDOMOST O HISTORII naší země, je jasné, že první,, kdo šlechtě „šlápl na kuří oko“, zejména za první republiky, byl TGM.
Kdo chodil na ZŠ/ZDŠ, měl předmět Dějepis. 😉
Masaryk vyvíjel aktivity, už jako poslamec a zvláště, jako prezident ČSR.
Masaryk zakázal užívání šlechtických titulů (ne komunisté, ti se toho drželi a co
nastalo po roce 1948, už všichni víme).
TGM, byl také první, kdo vyvlastnil/zná­rodnil půdy a majetek. Právě šlechty a církevní…
„Indiskrétním poslancem nebyl nikdo jiný než Tomáš Garrigue Masaryk. První republika, kterou TGM o pár let a jednu válku později založil, jedním z vůbec prvních zákonů zrušila šlechtické tituly.“
https://denik­n.cz/227580/c­esi-a-jejich-slechta-pohrdani-nenavist-a-pak-nostalgie-po-monarchii-v-cem-se-ale-skutecne-muzeme-nechat-inspirovat/
S nástupem buržoazie (tedy kapitalismu), dochází k likvidaci/ omezení moci šlechty.
Začínají podnikat a rozvíjet svou činnost, jiné soukromé osoby a společnosti (víme z dějepisu a obecného přehledu).
Vaše otázka je proto, tak trochen mimo a „zbytečná“…