Podle čeho se hodnotí nebo měří prestiž vysokých škol?

FKristéria jsou různá, záleží na instituci, která úroveň hodnotí. Najdet v odkazu.

1. Informace z ledna 2020

https://www.vy­sokeskoly.cz/ta­gy/zebricek-vysokych-skol

. "I NFOGRAFIKA: V Šanghajském žebříčku se umístilo 7 českých škol, nejlépe dopadla UK

Žebříček školy hodnotí primárně na základě jejich vědeckých úspěchů. Mezi kritéria patří počet citací v známých vědeckých časopisech Science a Nature a jiných odborných publikacích a také například počet pracovníků a absolventů, kteří získali Fieldsovu medaili (vědecké ocenění za práci v oblasti matematiky) či Nobelovu cenu."

2. Dva pohledy na mezinárodní hodnocení vysokých škol
https://vedavyz­kum.cz/ze-zahranici/ze-zahranici/dva-pohledy-na-mezinarodni-hodnoceni-vysokych-skol

Žebříček univerzit sestavovaný každoročně společností Quacquarelli Symonds patří k těm nejprestižnějším srovnáním světových univerzit, podobně jako takzvaný Šanghajský žebříček (ARWU) nebo žebříček THE: World University Rankings (THE), které oba vycházejí zpravidla na sklonku léta.

Všem třem je společné, že zveřejňují pořadí vysokých škol na základě relativně ustálené metodologie, která podle svých autorů dokáže nejlépe popsat výkon univerzit.

Konkrétně žebříček QS používá k hodnocení šest kritérií s různou váhou – akademickou pověst (40 %) a pověst u zaměstnavatelů (10 %) zjišťované pomocí dotazníkového šetření, poměr studentů a pedagogů (20 %), počet zahraničních pracovníků (5 %) a zahraničních studentů (5 %) a konečně citační ohlas v databázi Scopus společnosti Elsevier (20 %).

U-Multirank je multidimenzionální hodnocení světových univerzit, které sestavuje nezávislé konsorcium v čele s německým Centre for Higher Education (CHE), dále se na něm podílí Center for Higher Education Policy Studies (CHEPS) z University of Twente a Centre for Science and Technology Studies (CWTS).

Na rozdíl od QS rankingu a jemu podobných hodnocení neusiluje o komplexní pořadí podle předem dané metody.

Jeho cílem je poskytnout srovnání vysokoškolských institucí na základě velkého počtu individuálně zvolených parametrů jako užitečný nástroj zejména pro volbu dalšího studia.

Kromě pěti základních kategorií (výuka, výzkum, transfer znalostí, internacionalizace a regionální zapojení) a jejich 36 subkategorií, v nichž jednotlivé instituce získávají známky A – E, je možné třídit podle zemí, oborů nebo obecných charakteristik, jako jsou velikost nebo stáří instituce. Letošní sedmé vydání zahrnuje 1759 vysokých škol z 92 zemí světa, včetně 15 českých univerzit.

Podíváme-li se na profil České republiky, souhrnně si vede nejlépe v oblasti internacionalizace, kde 62 % institucí získalo nadprůměrnou známku A nebo B a pouze 17 % bylo hodnoceno podprůměrně (D nebo E). Podle autorů žebříčku je to dáno zejména stále se zvyšující popularitou Česka pro studenty ze zahraničí. Podle prezentovaných dat v Česku aktuálně studuje asi 43 tisíc zahraničních studentů, tedy 12,5 % z celkového počtu. Nutno však dodat, že tato data zahrnují značný podíl studentů ze Slovenska, kteří studují programy v českém jazyce, což hodnocení nezohledňuje. Naopak nejslabší českou oblastí je podle žebříčku transfer znalostí, kde nadprůměrnou známku získalo 26 % institucí a 66 % bylo naopak hodnoceno podprůměrně"

Najde i výsledky českých univerzit piodle kritérií – tabulka, na konce kliknout na zde.

Velikost, počet studentů, popularita, stáří, známí profesoři, architektura. Dobré jméno nasbírané za roky, navštěvuje to hodně studentů (protože jsou ty univerzity obří) a tak takové školy vejdou ve známost a populatiru. Navíc je složitější (a nákladnější) se na ně dostat, takže se to bere jako takové TOP. Nějaký malý vlvi můžou mít i obory a univerzitní systém a řád… ale zase né nějak moc.
Zajímavé je, že těch nejprestižnějších škol v USA je myslím tak 9. A asi 6 z nich založili ještě Britové (17.-18. století). :D

Upravil/a: Daidal