Pročtěte si mou otázku

https://www.od­povedi.cz/otaz­ky/jak-vysvetlit-skolni-vyuku-v-niz-leckde-pretravaji-postupy-z-19-st-prevzate-z-armady-z-kostela-a-z-manufaktury

„Jak vysvětlit školní výuku, v níž leckde přetrávají postupy z 19. st. převzaté z armády, z kostela a z manufaktury?“

Zajímavý článek

http://www.ces­kaskola.cz/2016/10/­ondrej-steffl-hlavni-duvod-proc-se.html

Stejně je problém s úrovníí maturit, kázní, často původními metodami. Existují některé školy typu montessori, Montessori je výchovná metoda založená na praktickém učení a spolupráci. Učitel dětem nediktuje, kdy mají co dělat. Nechá je, ať pracují či si hrají s pomůckami (hračkami), které je baví – v tempu, které jim vyhovuje.

Moje známá v této škole učí, přípravy na výuku jsou velmi náročné, kažrému dítěti připravuje materiály, protože nepostupuje jednotně. Ve škole, kde učí, je tzv. trojročí, tedy pro začátečníky. Zjednodušeně – dítě se za 3 roky musí naučit češtinu, matematiku v pořádí, jak mu to vyhovuje.

Není zatím prověřené, jak a zda děti uspějí u přijímaících zkoušek na střední školu.

Učitelé zde mají děti motivovat, nemají je chválit, ale usměrňovat jejich rozhodování. Je to výuka pro samostatné a sebevědomé děti, které jsou přesvědčeny samy o své „dokonalosti“, nepotřebují být chváleny.

Podle její informace mně to připadá tak, že některé děti reagují tak, že jsou předurčeny k vedoucím funkcím, ti slabší je budou poslouchat.

Nevím samozřejmě, jak to myslela autorka, ale učit se prakticky sám bez dozoru dospělého není vždy ono.

Ptala jsem se dvou dětí, které prošly trojročím a teď navštěvují klasickou školu, zda se jim systém líbil. Už by nechtěly znova začínat. Je pravda, že jde o kluky, kteří se neumějí „rvát“., ale výsledky na klasické škole mají výborné a chvalitebné.

Upravil/a: annas

Ponovembrová recesia základného školstva sa pomaly vracia späť na úroveň prednovembrovú, keď učitelia neboli stavaní na úroveň pracovníkov komunálnych služieb. Nemajte strach výchovný prostriedok z čias Márie Terézie – trstenička – sa už dávno nepoužíva. Komenský opäť ožíva.

Nemyslím si, že by dnešní žáci, osnovy a učitelé byli hloupější než kdysi. Kámen úrazu je mnohdy právě ve výchově rodiči. Děti nechápou význam školy,
NECHTĚJÍ se učit. Samozřejmě i společenské postavení učitelů je dnes úplně jinde, než za první republiky. Kdysi to byl Pan Učitel, dneska je to Ten blbec, který děcka nic nedokáže naučit…

Nedávno rozhodl Ústavní soud, můj potomek z lepší společnosti nemusí psát domácí úkol, byl by diskriminován, možná prachatý taťulda je nýní nadmíru spokojen

Naše školství v tereziánské době je podobné tvrzení, jakože náš současný stát se plácá ve středověku. V obou případech tu jistě je určitá kontinuita, ale také došlo k řadě podstatných změn. Biflování a osnovy jsou slova, která jsou populární hlavně vždy, když je potřeba školu nějak zkritizovat, nicméně současná škola už hodně dávno není postavená na soustavném memorování encyklopedických hesel. Tím nechci říct, že považuji české školství za bezproblémové, jen mám dojem, že řešit by se měly ty opravdové problémy – nedostatek kvalifikovaných učitelů, malý zájem studentů o obor učitelství, aktualizace vzdělávacího obsahu a hlavně – před jakýmikoli změnami parametrů v systému nejprve důkladná analýza a vyhodnocení dopadů. Ministři školství se u nás už dlouho mění jako figurky na orloji a každý další přinese sadu nápadů, které dobře vypadají na papíře, ovšem často nejsou podepřeny žádným výzkumem a jejich následná realizace dopadá všelijak (a pak to stejně další ministr zařízne).

… školství stálo, stojí a bude stát za starou belu vždy a to především díky učitelskému sboru, z vlastní zkušenosti vím, že heslo: „kdo umí, ten umí, a kdo neumí, tak to učí“ je více než pravdivé, jestli jsem za život potkal dva, maximálně tři kantory, kteří za něco stáli, tak je to hodně … podle mně jsou za to, co dělají, placeni až moc dobře …