peníze nobo svoboda?

VampGirl mi úplně mluví z duše, vidím to stejně.
A vůbec to není o lenosti nebo vyčuranosti..žééé, mosoji?! Já nevím, proč se furt musíte do někoho obouvat.. To je tak těžký pochopit, jak to VampGirl myslela? Já ji teda pochopila hned..a nemám z jejích slov pocit, že by byla líná a chtěla žít na úkor společnosti.
Snažila se jen říct to, co já v sobě nosím už dlouho: že lidi jsou paka, když si neuvědomují, jak je život krátkej.

Pro názorný příklad použiju standardního občana ČR: narodí se, první roky jen brečí, čurá, kaká – a má ze života prd. V 6 letech nastoupí do školy a začínají mu první starosti. Život je sice pořád relativně bezstarostnej, ale už to není naprostá svoboda. Systém vás už jako takhle malýho NUTÍ 9 let chodit někam, kde vás to ani moc nebaví..a NUTÍ vás připravovat se na další krok začlenění do společnosti, tj. na střední školu. Na střední se dostanete..což znamená jediný: další 4 roky života v hajzlu. Co jste si užil? Nic extra, škola vám dala docela zabrat.
Najednou je vám 20 a buď jdete dál na vejšku (dalších 3–6 let ‚ztracených‘), a nebo se rovnou zařazujete do pracovního procesu. Den co den vstáváte jak blbec v 5 ráno a ještě polospící se plahočíte někam, kde vás to k uzoufání nebaví. Den co den makáte jak trotl OD-DO, šéf vás buzeruje, nakládá toho na vaše záda víc a víc (ovšem za stejný prachy)..a vy musíte držet hubu a krok, jinak adieu.
Když máte chřipku, přecházíte ji..když vás bolí záda, radši do sebe cpete kila analgetik, než byste šel k doktorovi a riskoval byť jen týdenní pracovní neschopnost. Vědomě si ničíte zdraví, to vše ve jménu práce. Na dovolenou máte nárok jen pár týdnů v roce, a to abyste se snad ještě cejtil provinile, že nedovedete jet nepřetržitě jak perpetum mobile..

Jestli budete mít štěstí, za 40–50 let tohodle šílenýho stereotypu se dožijete důchodu. A teď co.. Máte sedmdesátku na krku a jste rád, že vůbec ještě dejcháte. I kdybyste měl nakrásně naspořenou plnou pr*el peněz, na cestování nebo sport už nemáte síly. Móda už vás nezajímá, na čtení nevidíte, jíst vám stačí dvakrát denně.
Tak mi teda řekněte, NAČ jste se celej ten život honil????? Viděl jste ho*no, zažil jste ho*no..furt jenom práce, práce, práce..a najednou s váma klepe Parkinson, vy s umytejma nohama čekáte na smrt a máte pocit, že vám ten život proklouznul prsty, aniž byste to vlastně postřehl.
Já nevím, co si lidi myslí?? Že jakmile se dožijou důchodu, že pán bůh udělá čáry-máry-fuk a přičaruje vám druhý mládí? No houby s voctem, leda tak.. Těch vašich sedm křížků vám na krku pěkně zůstane a ten Parkinson s Alzheimerem taky! A bude to horší a horší, takže věřte mi, že co si neužijete jako mladej, to už si neužijete nikdy!
A opakuju: NENÍ to o lenosti makat!
Je to o znechuceni nad celým tím zpropadeným systémem. Systém vám nalajnuje váš život v podstatě od první do poslední vteřiny..a vy místo abyste řekl, že takhle teda ne, že jste přece svobodná bytost a jako taková chcete i svobodně žít, tak vy poslušně kývnete, otočíte se na podpatku a jdete se podřídit svýmu občanskýmu údělu. No co to je za blbovinu???
To já fakt radši budu žít s holou řití támhle někde v divočině, jíst bobule a s Tarzanem halekat na lesy.. Žádný sociální systém, žádný povinnosti, žádná buzerace, žádná politika..hergot, to by byl ráj! :D

A jestli furt máte pocit, že tohle je jenom eufemismus pro ‚lenost‘, pak vám řeknu jedno: až ztratíte tolik lidí co já..až vás tolik lidí zklame nebo odkopne kvůli penězům..až si sám šáhnete na dno a poznáte, že celá tahle slavná společnost vás v tom nechá vymáchat až po čumák a NEHNE PRO VÁS ANI PRSTEM..
..pak konečně možná pochopíte, že svoboda a ‚žít si podle svýho‘ je nade všechno.
Protože život máme fakt jenom jeden a ani jednu jedinou vteřinku nevrátíte zpět.

Doplňuji:
Led: Ano, samozřejmě: pomáhat v rámci svých možností a schopností.
Jenže ta naše společnost po člověku žádá víc než on je schopný vykonat! Vykořisťuje vás, sdírá z vás kůži zaživa, zotročuje..a když už jste stará a nemáte společnosti co nabídnout, tak vás vyždímanou odkopne a nechá napospas osudu. Celý život dřete, platíte daně, neznáte volno, osobní život..a když by vám to společnost měla aspoň na stará kolena nějak oplatit, tak vám systém vyměří důchod tak směšnej, že vás to až rozpláče. A tohle snad je podle vás nějaká svoboda?
Je moc hezký, že si TEORETICKY můžeme svobodně vybrat svou práci..ale to je mi platný jak mrtvýmu kabát, když není z čeho vybírat. Mamka hledala práci 3 nebo 4 roky – a věřte, že hledala aktivně. Neexistovalo nic, co by se svým vzděláním a zdravotním omezením mohla dělat. Nakonec našla, ale to jen díky známosti. O nějakým ‚svobodným vybírání‘ teda nemohla být ani řeč.
Kdyby práci nenašla včas, skončili bysme tehdy na ulici. Myslíte, že by se o nás společnost postarala? No teoreticky by měla: já byla nezaopatřená studentka, brácha nezaopatřený student, mamka celý život dřela jak kůň, poctivě platila pojištění, taťka ta samý.. Byli jsme zkrátka vzorná rodinka, která vzorně plnila svou společenskou roli.
No, nechci bejt za hnidopicha, ale mám takový blbý pocit, že společnost by se na nás vyprdla pěkně zvysoka..
Přesně v duchu hesla: Poraď si sám

Ty primitivní amazonský/africký kmeny se takhle hyenisticky nechovají. Starých lidí si váží pro jejich moudrost a životní zkušenosti, zatímco my naše dědečky a babičky šoupáme do domova dochodců. Opravdu krásný gesto!
Samozřejmě, že v rámci každýho společenství platí nějaká pravidla a zákony, ale jenom my, tzv. ‚civilizovaní‘, jsme si to nastavili tak absurdně. Systém práv a povinností je v pořádku, s tím problém nemám. Ovšem co je mi proti srsti, to je ten náš nepoměr: 99% povinností, 1% práva. Fakt to tu na mě někdy působí, jako by člověk měl jenom povinnost narodit se, právo užít si bezstarostně dětství, povinnost odkroutit si těch 50 let práce..no a pak už jen umřít. Akorát teda nevím, jestli tu smrt nazvat právem, a nebo spíš (radši) povinností :/
To se vám fakticky zdá úplně v pořádku, že někdo druhý má větší právo na váš vlastní život..větší, než vy sama???
Bože můj, to jsme to teda dopracovali…abych se snad fakt začala cítit provinile, že v noci chodím spát a plýtvám tak drahocenným časem, který bych mohla efektivně využít pro blaho společnosti, ne?

Ti křovácí v pralesích sice taky nežijí v anarchii, taky mají svoje povinnosti a řád…ale narozdíl od nás nepodráží jeden druhýho pro peníze, neintrikují, neznají stres, neznají chudobu, nezávidí si.
Prostě jsou šťastní.
Permanentně.
To my už neumíme…
…no jo, ale hlavně že máme bachory nacpaný k prasknutí, ‚milovanou‘ práci, 2 auta v garáži, 5 plazmových televizí a plnej barák dalších krámů, který stejně ani nepotřebujeme. Jo, tak o takové svobodě se mi fakt ani nesnilo…
Jestli tohle někomu ke štěstí stačí, fajn, proč ne.
Já teda od života čekala něco víc.
Jsem asi divná, co?

Upravil/a: barnajka

Peníze člověku automaticky štěstí nepřinesou, ale dávají mu možnost jednat svobodně a to v dobrém i špatném smyslu slova.

Souhlasím s vámi akvidzerpe. Pro mě je určitě přednější svoboda. Použiju slova mosoje: Raději budu žít jako Tarzan mezi opicemi, než abych seděla celý den v práci od rána do večera – na to je život příliš krátký. A žiji jen jednou.
(To se samozřejmě netýká případu, kdybych měla práci, která by mě naplňovala a aspoň trochu bavila.)

Abych se cítil svobodný potřebuji peníze. Tak je to ve společnosti kterou vymyslel člověk, zařízené. Žít někde mezi opicemi jako Tarzan není mým ideálem.
Doplňuji:
VampGirl. Vy ale nežijete bez peněz. Tomu se také říká vyčuranost, lenost a nebo obojí !

Upravil/a: mosoj

Myslím, že peníze také znamenají svobodu.
Zajímá mě, jak dlouho bys vydržel hladový v přírodě. Třeba letos v únoru.
Doplňuji:
Jen pro doplnění.
Mít a vydělávat paníze neznamená vždy sedět celý den v práci od rána do večera.
Na to mám přílišnou potřebu být nezávislá.
A tím myslím, nezávislá, svobodná.
Na čase. lidecch, penězích, …
Neznamená tzo, že nikdy nikoho nepotřebuji, ale pokud to lze, jsen raději svým pánem.
A to nelze, pokud mi bude můj časový rozvrh a příjem peněz dirigovat nadřízený.
To je pro mně svoboda.

Upravil/a: terry

No tak to já budu raději najezená v práci!To jako myslíš,že bys bydlel v jeskyni a živil se lesními plody a kořínky?A co v zimě?Ale klidně můžeš,zkus si to a uvidíš!
Chtěl bys žít jako bezdomovec?Peníze na bydlení si taky musíš vydělat v práci!
Nejhorší je asi být hladovej doma a nemít práci ani peníze.

Odpovím jinak…měla-li bych volit mezi bohatým chlapem(což jsou také peníze) a svobodou,tak raději tu svobodu.

Hlad je „sviňa“.
Zlomil již mnoho svobodomyslných.

Předně zdraví a potom peníze s kterými je spojena svoboda.Když nejsou peníze a zdraví je svoboda ve smrti.

Jednoznačně svobodu. Raději se velmi uskrovním a získám tím klid…

cely zivot tvrdim,ze budu radeji delat na pul uvazku a kvalitne,nez se honit za penezi a byt vycerpana.mosoji,ja nepracuji,mam na to partnera,ktery se o me stara,zabezpecuje me hmotne a rika mi,ze mim jedinym ukolem,je byt krasna.to čumis co?

Záleží na situaci , ale spíš tu svobodu.

A co,až s té přírody přijdeš domů.Pořád ti hlad nebude vadit?Jo,jo,bez práce nejsou koláče.

V prvom rade si najprv položte otázky:
Čo je to sloboda, ako ju chápem?
Je slobodný človek, ktorý nemá nič ale má cieľ, alebo človek, ktorý má čo sa mu zažiada?
Čo potrebuje človek žijúci v dnešnej civilizácii k slobode?
Stačí mu príroda k obžive, oblečeniu, k šťastnému životu a zdraviu?
Alebo,
potrebuje k slobode peniaze, v súčasnej dobe jediné platidlo za stravu, oblečenie a iné výdobytky civilizácie?
Ak si odpoviete na tieto otázky, máte jasnú odpoveď.
Sloboda je aj možnosť vybrať si prácu, ktorá vás baví…
PS.
Budem vám k tomu oponovať, skúste sa zamyslieť…
Pozrite si napríklad dokumenty o živote primitívnych kmeňoch v Afrike, Indonézii, Amerike (sever i juh). Všade, kde boli nejaké spoločenstvá a rod, kmeň je spoločenstvo, sa riadili určitými zákonmi, pravidlami. A neužitočných, ktorí odmietali pracovať, či pomáhať v rámci svojich schopností a možností, v prospech spoločenstva vyhaňali z neho. Stali sa z nich tuláci, museli sa skrývať,nestýkať sa s nikým zo spoločenstva, ktorých mohol každý aj zabiť. Toto je ten „nejvyšší stupeň lidskýho blaha“?
človek žijúci sám, odlúčený od spoločnosti, klesá pod úroveň zvierat, hmyzu, lebo aj tie žijú podľa učitých zákonov.
Doplňuji:
Padli to rôzne odpovede, odvolávajú sa na akúsi slobodu, ale sloboda to je výraz s veľa významami. Zatiaľ som tu nenašla ako si tú slobodu niekto predstavuje.
Otázka, ako som pochopila, znela trochu ináč. Pýtajúci akvidzerp sa nepýtal na konkrétnu spoločnosť, ale všeobecne. Je to otázka, ktorá trápi ľudstvo snáď od vynájdenia peňazí. A spoločnosti, politické zriadenia sa odvtedy menili, vznikali, zanikali, a otázka slobody a peňazí zostala nezodpovedaná. V každej dobe našich dejím sa týmto problémom ľudia zaoberali. Ale všetci k tomu potrebovali nejaké finančné krytie. Tých pár tisíc výnimiek -pustovníci, vojenskí zbehovia, utečenci od pánov, tuláci- len potvrdzujú, že naozaj slobodný bol človek snáď len v praveku, prípadne v oblastiach, kam neprišla civilizácia. Sen Utópie, slobodná civilizácia, bude ešte veľmi dlho čakať.

Upravil/a: led

Já bých bohatý být nachtěl.Nemít zase žádnej peníz, to ne, ale bohat též ne.Chci si žít jen svůj obyčejný průměrný život s občasným povyražením.

To je těžký výběr. Určitě bych radši svobodu, ale asi bych tak moc dlouho nevydržel, musím něco jíst, pít a k tomu potřebuji peníze. :)
Ale asi tu otázku blbě chápu