Oslovení tchyně.

já ji říkám,babi,babičko nebo panímaminko.

Já začala u „paní Příjmení“, pak si vyžádala jméno, tak jsem ji oslovovala jménem. A protože jsem s přítelem už nehorázně dlouho, znám ji možná lépe než mou mámu, tak ji říkám z provokace „bábi; babičko“, protože už se nemůže dočkat vnoučat…
Můj otec své tchýni vykal, neoslovoval jménem, máma tu možnost neměla.

Křestním jménem.

Někdo jí vyká a říká „maminko“, což mi přijde ulítlý, maminka to není a nikdy nebude.
Kdybych někdy nějakou nabyla, o čemž těžce pochybuju, asi bych jí říkala křestním jménem. Asi jak by si sama přála.

Mamince sveho pritele rikam pani a prijmeni,dokud mi nenabidne jinou moznost.Mamince byvaleho jsem mohla rikat krestnim jmenem a tykat,ale trvalo mi dlouho,nez jsem si na to zvykla.Ovsem zezacatku jsem take vykala a oslovovala prijmenim.

Jo jo, expřítel mé dcery se s ní rozešel, ale říkal mi maminko, a to dokonce i teď, asi mě měl rád…
I když uznávám, jeho maminka opravdu nejsem, má svoji, ale asi si zvykl za tu dobu…
A já jsem své tchyni vykala a nejmenovala jsem ji, ta mě asi ráda neměla, kdežto tchánovi jsem v pohodě tykala!!! 😁

Manželovy rodiče oslovuji mami,tati a tykám jim.Stejně tak manžel říká mým rodičům.Oslovení babi a dědo používají jen naše děti.