Oslavujete nějak svoje narozeniny?

V podstatě ne, je to jako každý jiný den.

Asi 30 let, téměř ne.
Někdy něco dobrého uvařím a upeču.
Do práce také nějakou dobrotu, bez toho by mi to neprošlo 😉
Nic neslavím, oslav nepořádám To, že jsem přišla na svět, není moje zásluha 😉
Nejsem příznivcem narozeninových oslav. Ani cizích.

Čím jsem starší, tím méně 🙂

Ano, ale nijak zvlášť to nehrotíme v rodině. Spíše mi přijde divné, že v kultuře oslavujeme to, že jsme o rok blíže smrti 😁

Upravil/a: quentos

Ano, vždy, obvykle mě od nejbližších čeká nějaký knižní dárek. Překvapili mě mile studenti ve firmě, kde jsem učil angličtinu – před deseti lety jsem tam učil studentku, která mě znala víc než ostatní (bývalá skorospolužačka), a tudíž věděla, že budu mít kulaté narozeniny (30). Předali mi dárek… To bylo milé.

Docela úspěšně se mi daří tajit datum mého narození – rok bez problémů řeknu – většina mých známých ví, kolik mi je, ale konkrétní datum nikdo – samozřejmě kromě rodiny.

Ne, neoslavuju.
To, že jsem se narodil a žiju, není moje zásluha.
Jsem vděčný rodičům za to, že mě přivedli na svět,
ale za to, že žiju, jsem vděčný Bohu.

Spíš to oslavuje moje rodina. Já bych na to i zapomněl.

Jsme 4 kamaradky a zavedly jsme oslavy narozenin tak, ze jdeme na nejaky dobry obed. Jdeme ale jen 3× do roka, protoze s tou jednou mame narozeniny den po sobe. Je to vzdycky mile shledani a tesime se na nej.